Kulaté jubileum oslavila škola v Halži, pozvala současné i bývalé pedagogy, žáky a veřejnosti přiblížila svoji třicetiletou existenci. „Pozvali jsme také ty lidi, kteří kdysi školu stavili. Také bývalé učitelky a zaměstnance školy. Pak všechny ty, kteří s námi spolupracovali od doby, co jsme se stali spojeným subjektem s mateřskou školou," říká ředitelka školy Hana Fukalová a dodává, že jde vlastně o takovou velkou rodinu.

Škola se neustále mění a tak mnozí měli možnost nahlédnout do zákulisí školního dění, prohlédnout si učebny, budovu a setkat se třeba i s bývalými kolegy a kolegyněmi. Pro návštěvníky si děti školy připravily krátký program. Došlo i na promítání prezentace historie školy od doby, kdy se škola stavila, přes období výuky a střídání žáků i vyučujících až po současné dění připomínající konané besídky či pobyty dětí na táboře a vycházky.

Přítomní mohli nahlédnout do kronik a to nejen z Halže ale i z okolních mateřských škol, které svého času zanikly jako například v Brance, Ctiboři nebo Oboře a děti pak docházely do Halže.

V současné době je Základní škola v Halži školou malotřídní, má tři třídy, ve kterých jsou děti pěti ročníků prvního stupně. „Máme celkem třicet šest dětí na celé škole," podotýká ředitelka a připomíná, že ve školní kronice je uveden i počet žáků zapsaných v září 1986. Tehdy jich ve zcela nové škole do lavic usedlo šedesát sedm.
„Takový je demografický vývoj a doufáme, že se to zlepší," dále říká s úsměvem ředitelka Fukalová. Spojení školy s mateřinkou ale přináší nesporné výhody. „Rodiče mohou mít dítě zabezpečené v místě bydliště od předškolního věku, dá se říci od nějakých dvou let věku až do deseti či jedenácti. Navíc děti mohou chodit do družiny."
Dvacet let působí současná ředitelka v třicetileté škole v Halži. Za tu dobu může srovnávat. „Už to nejsou takové ty venkovské děti, jako jsme byli my, kdy jsme lezli po stromech, v zimě sáňkovali, bruslili na rybníce. Ale zase dnešní děti mají vlivem technologií úplně jiný, větší přehled."

Zajímavostí z historie je, že partě pracovníků, kteří školu stavěli, se říkalo Tybysáci, protože prý každému říkali: Ty bys nám mohl taky přijít pomoct."