Mateřinka se totiž loučila s šestadvaceti předškoláky. „K této příležitosti jsme připravili projekt, který jsme nazvali Indiánské léto,“ informovala nás Ludmila Prášilová, ředitelka školky. „Je to vlastně první akce podobného druhu, kterou u nás děláme. Dříve pasování provázela různá divadelní vystoupení, ale letos jsme se rozhodli, že to vezmeme do vlastní režie,“ dodala Prášilová.

„Ale hlavní zásluhu na tom má moje kolegyně Lenka Svobodová, já jsem plán pouze podpořila a pomáhala zrealizovat,“ připomněla ředitelka. Indiánskému létu předcházely čtrnáctidenní přípravy. „Děti si vyráběly čelenky, pomáhaly jim v tom jejich rodiče. S těmi vždy byla dobrá spolupráce,“ pochvalovala si Ludmila Prášilová. Po slavnostním přivítání se děti i se svými rodiči vydaly na indiánskou stezku. Na ní společně plnili nejrůznější úkoly. Za každou správně provedenou úlohu dostaly děti peříčka, která pak odevzdaly ve stanu šamana.

Ten jim je vyměnil za šifrovanou tabulku a po rozluštění zprávy a složení zkoušky byla drobotina následně pasována na předškoláky. „K tomuto účelu jsme objednali keramické medailony. Do nové životní etapy jsme děti vybavili pastelkami,“ podotkla ředitelka. Šestiletý Matěj Slavík se na páteční odpoledne hodně těšil. „Pořád jsem koukal, jestli venku neprší. To by mne mrzelo,“ řekl nám novopečený předškolák. Zdeněk Slavík bere synův nástup do školy se stoickým klidem. „Takový už je život,“ usmál se. „Škoda jenom, že se akce nemohla zúčastnit maminka. Tu máme v nemocnici,“ zalitoval. Na závěr odpoledne si drobotina upekla buřtíky. Indiánský tábor se zavřel až v podvečerních hodinách.