VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Horníci opravili vstup štoly

MICHALOVY HORY - Michalovy Hory jsou spjaty hlavně s těžbou stříbrné rudy.

5.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Jiří Hlávka

Členům Hornicko - historického spolku v Plané se podařilo s minimálními finančními náklady zachránit a zakonzervovat portál štoly Štěpán Šlik v Michalových Horách. „Peníze na nutné sanační práce poskytl státní podnik Diamo Příbram,“ zmínil člen hornického spolku Jiří Hlávka. V budoucnu chtějí členové spolku štolu zpřístupnit v celém rozsahu veřejnosti.

Michalovy Hory jsou spjaty s těžbou stříbrných rud, počátky těžby lze datovat do období před husitskými válkami. „O rozkvět důlního podnikání v oblasti se zasloužila hrabata Šlikové, od roku 1517 majitelé panství Planá,“ zmínil Hlávka. Hornické aktivity na Michalohorsku definitivně utichají po 2. světové válce, kdy zde ještě váleční zajatci dobývají slídu a živec v okolí Křížence a dnes již zaniklého Caltova. Ani v poválečném období však oblast nezůstávala stranou zájmu geologů. Okolí Michalových Hor bylo podrobeno celé řadě průzkumných projektů počínajících rokem 1959, poslední známé studie zde byly prováděny v roce 1988. V bezprostředním okolí kdysi slavného horního městečka Michalovy Hory (před třicetiletou válkou zde existovalo 52 důlních provozů!) se dodnes nachází celá řada stop po dolování- montánních památek.

Těchto, dnes mnohdy nedoceněných pozůstatků několik století trvající lidské činnosti, se snaží využít pracovníci společnosti Geo Loci ve spolupráci s HHS v Plané a Sdružením Michalovy Hory k připomenutí zaniklé historie kraje a rozvoji turistického ruchu. V současné době se připravuje v rámci projektu „Česko- bavorský geopark“ naučná stezka „Po stopách dolování Šliků“ okolím Michalových Hor.

Štola Štěpána Šlika ústí v blízkosti náměstíčka Michalových Hor. „První zmínky o její existenci pochází ze 70. let 16. století,“ zmínil člen hornického spolku. Vhorních knihách byla vždy vedena jako „dědičná“, což znamená, že měla, vzhledem ke svému účelu a rozsahu velký význam a jako taková se dědila mezi majiteli panství. Podle zápisů v Horní knize vedené při krajském soudu v Chebu byla jakožto dědičná naposledy převedena dne 19. března 1860 na hraběte Josefa von Nostitz Rienek, nakonec 6. června 1936 zřejmě v důsledku všeobecného úpadku hornické činnosti a kvůli dluhu vůči báňské správě se důlní dílo společně s jinými přilehlými dolovými mírami dostává do dražby.

Šlikova dědičná štola sloužila jako hlavní chodba, zpřístupňující stříbrorudné žíly severně od obce, hlavně pak odvodňovala celý michalohorský důlní revír. V dostupných zápisech je uváděna celková délka chodeb 760 m, hloubka pod povrchem je okolo 110 m. Vlastní Štěpán Šlik neměl velký rozsah, štola byla propojena se starou, asi o 10 m výše raženou štolou, ze které byly vedeny hlavní dobývací práce. Byla spojena šachticí s povrchem. Dobývání se odehrávalo hlavně na žilách Domovní a Šlik. V listopadu 1959 byl zahájen pokus Geologicko- průzkumné skupiny tehdejšího podniku Jáchymovských dolů o celkovou obnovu důlního díla. Pro technické potíže bylo obnoveno pouze 134,3 metrů štoly.

Ještě téhož roku byla patrně v místě nezvládnutelného závalu štola uvnitř zazděna. Při výstavbě nového vodovodu pro obec na počátku 70. let 20. století byla štola zavalena asi 20mod jejího ústí. Dle ústního sdělení místních pamětníků bylo kdysi podzemí průchozí až nad Michalovy Hory, kde se dalo přes štolu Jana Křtitele vylézt na povrch. Můžeme se těšit, že se v budoucnu třeba podaří originální michalohorské podzemí uchovat, případně zpřístupnit veřejnosti.

5.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zástupci tachovského okresu sbírali důležité body

Děti ze Základní školy Hornická Tachov se učily běžkovat. Výlet jim zajistila partnerská škola z Plössbergu.

Děti se učily běžkovat v Silberhütte

Naši prvňáci ze ZŠ Svojšín

Tachovsko - Ve středu 24. ledna najdete v Tachovském deníku prvňáky ze  ZŠ Svojšín. Nezapomeňte si koupit noviny.

Hasiči zachraňovali tři lidi z průrvy u střelnice

Stříbro – K neobvyklému zásahu vyjížděli v sobotu večer hasiči i policisté do objektu střelnice ve Stříbře.

Smrtící silnice: Víc lidí zabijí řidiči osobáků než kamioňáci

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Deník zanalyzoval všechny smrtelné nehody, při nichž loni zemřelo 502 lidí. Nejčastější příčina? Řidiči jeli příliš rychle, nevěnovali se řízení či vjeli do protisměru.

Stromy padaly na auta i na domy

Planá - Na zaparkované auto spadl v neděli po poledni v Plané ve Smetanově ulici vzrostlý strom.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>