„Od začátku roku jsme měli čtyři psy, kteří měli příznaky této nemoci. Navíc s diagnosticky prokázaným parvotestem, který byl pozitivní. Ale jinak jsme měli několik dalších pacientů, kteří také měli průjmové onemocnění," vysvětluje veterinářka Diana Janouškovcová.

Rozhodně byste neměli podceňovat zdravotní stav svého psa, pokud ho postihne zvracení, průjem nebo další z příznaků této nemoci. „Mám čtyřměsíční fenku, kříženku jezevčíka Sáru. Je to asi dva týdny, kdy jí byla diagnostikována parvoviróza. V první řadě jsem vůbec nevěděla, že tato nemoc existuje. Myslela jsem si, že jen Sára něco venku snědla. Sežere kdejaký papírek nebo listí," vypráví majitelka štěněte Jana Houdková a pokračuje: „Protože opravdu neustále zvracela a rychle nám strádala před očima, odvezli jsme ji na kliniku do Tachova. Tak hned udělali vyšetření a podle testu měla Sára parvovirózu."

Tato nemoc je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které končí ve většině případů smrtí psů v důsledku dehydratace a bakteriální sepse. Onemocnění postihuje střevo, kostní dřeň, lymfoidní tkáň a svalovinu srdce myokard.

Typický je pro tuto nemoc náhlý začátek. Po počáteční apatii a anorexii následuje úporné zvracení. Štěně opakovaně zvrací malé množství zpěněné tekutiny, někdy s příměsí žluči, hlenu či krve. Většinou má velkou žízeň. Pití vyvolává další zvracení, a to i více než desetkrát za hodinu. Následuje vodnatý průjem, který je v prvním dni světlé, až bílé barvy a v dalších dnech krvavý. Tento průjem je výrazný svým pachem. Ztráty tekutin vedou k projevům dehydratace, prohlubuje se apatie, štěně se neudrží na nohou. Břicho bývá naplněno plynem a tekutinou ve střevech.

„Sáru jsme měli pět dní na klinice. Jezdili jsme za ní denně na návštěvu. Na začátku jsem měla strach, chtěla jsem ji mít doma. Ale když jsem viděla, jak se její stav lepší a že má maximální péči veterinářů, byla jsem moc ráda, že jsem jí tam nechala, protože si nedokážu představit, že bych to musela vytrpět s ní. I když je to můj nejlepší psí kamarád," říká Houdková.

Při nekomplikovaném průběhu nastává u léčených štěňat po překonání prvních pěti dnů nemoci poměrně rychlé uzdravení.

„Parvoviróza může zanechat trvalý následek na střevech, kdy trvá delší dobu, než se s tím organismus srovná. Pes může mít například delší dobu řidší stolici. Doporučujeme proto začít s dietou," radí Diana Janouškovcová.

Zdrojem viru je zejména trus infikovaných psů. Je však obsažen i ve slinách, zvratcích a v moči. Parvovirus můžete přenášet i na botách, zahradním náčiní a dalších jiných věcech. Pokud tedy víte, že máte doma nenaočkované štěně a jste si vědomi přítomností v infikovaném prostředí. Důkladně si veškeré předměty, které přišly do styku s tímto prostředím, vydezinfikujte.

Přitom stačí tak málo, naočkovat psa kombinovanou vakcínou a dále nákaze bráníme pravidelnou vakcinací. Kombinovaná vakcína chrání vašeho psa proti psince, parvoviróze, žloutence, parainfuenzi (psí chřipka), leptospiróze a vzteklině. Toto všechno je v kombinované vakcíně.

Dále můžete svého psa nechat zvláště naočkovat například proti lymské borelióze nebo různým plísňovým onemocněním. „Vakcína proti parvoviróze drží a je účinná rok. Kdo chce svého psa ochránit, určitě by neměl na toto očkování zapomenout. Dále by měl svému psovi zabránit v očichávání označkovaných míst nebo výkalů cizích psů, parvoviróza se přenáší hlavně kapénkami," vysvětluje veterinářka Hana Janouškovcová a dodává: „Lidé by měli být opravdu zodpovědní. Když mají psa s parvovirózním, nakažlivým průjmem, neměli by ho nechávat vykonávat potřebu venku. Zvratky nebo průjmovou stolici neseberete do sáčku. Když zaprší, voda to všechno roznese."

Takže nebezpečí na vaše čtyřnohé miláčky čeká všude. V tom lepším případě zaplatíte pouze několik set korun, někdy i tisíc za léčbu psa. V horším případě vaše štěně umře v hrozných bolestech.

Gabriela Jägerová