„Výskyt invazních rostlin jsme ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody Kladská podrobně mapovali od roku 2007,“ sdělila Deníku Barbora Nováková ze Správy CHKO Český les s tím, že dalším významným a nebezpečným druhem pro Český les je vlčí bob mnoholistý.

„Nepůvodní rostlinné druhy šířící se nekontrolovatelně naší krajinou představují významnou hrozbu pro naše původní ekosystémy. Proto se výskyt invazních rostlin mapoval. Při mapování byly zaznamenávány i další invazní druhy, například celík kanadský, netýkavka malokvětá nebo pámelník bílý,“ doplnila Nováková.

Pracovníci Správy CHKO a ochránci přírody mapovali všechny bezlesé enklávy a vodní toky, bývalé vojenské roty a území zaniklých obcí. „To jsou lokality, které patří k typickým ohniskům nepůvodních druhů rostlin,“ uvedla dále.

Nalezeno bylo 43 známých lokalit s bolševníkem velkolepým, 11 s netýkavkou žláznatou, 38 s křídlatkou a 15 lokalit s vlčím bobem mnoholistým. V tachovské části Českého lesa se bolševník vyskytuje nejvíce v okolí Branky, Pavlova Studence, Halže, Lesné a Obory. Křídlatku najdeme v okolí Přimdy a Lesné a netýkavku na Hamerském potoce.

Získané informace poslouží Správě CHKO Český les při efektivní likvidaci invazních rostlin. Prvním plánovaným krokem je úplná likvidace bolševníku velkolepého s využitím finančního příspěvku z Operačního programu Životní prostředí. „Protože je povinností každého vlastníka pozemků likvidace invazních a karanténních plevelů, bude Správa CHKO při likvidaci spolupracovat s majiteli pozemků,“ uvedla Barbora Nováková.

Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu. Do Čech byl poprvé dovezen v roce 1862 a vysazen v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Celková rozloha bolševníkem zarostlých ploch se odhaduje na dvacet hektarů.

Netýkavka žláznatá pochází ze západního Himaláje. V České republice doprovází zejména břehové porosty vodních toků. V Českém lese je netýkavkou žláznatou zamořen Hamerský potok pramenící v Německu. Její účelná likvidace je tak závislá na úzké spolupráci s partnery v Německu.

„V Českém lese byly nalezeny rovněž všechny tři druhy křídlatek, sachalinská, japonská a jejich kříženec křídlatka česká. U nás křídlatky kolonizují především narušená stanoviště jako jsou rumiště, obnažené nebo erodované plochy a podobně,“ informovala Nováková.

Vlčí bob mnoholistý pochází ze Severní Ameriky. U nás se začal pěstovat koncem 19. století. Nejčastěji se s ním setkáme podél lesních cest a na lesních loučkách. Podle sdělení Správy CHKO Český les je vlčí bob schopen vázat vzdušný dusík a ukládat ho v půdě. Pozměňuje tak výrazně úživnost stanoviště, což má zásadní dopad na celý ekosystém louky. Začínají převládat druhy schopné rychlého a intenzivního růstu, které potlačují méně zdatné druhy. Následkem je výrazné snížení druhové bohatosti luk.