V čele stojí rychtář, ke konšelstvu patří místorychtář, syndik, slídil, dráb, ponocný, švandymistr a další. Členové se oslovují sousede a tetičko a tykají si. Řeč je o Obci baráčnické ze Stráže, jejichž spolek je jediný svého druhu na Tachovsku.

Strážští baráčníci mají v současné době patnáct členů a při příležitosti Strážských slavností si připomněli padesát let činnosti spolku. „Při Strážských slavnostech jsme vlastně oslavili znovuobnovení baráčníků, založených v roce 1967. Tradice má ale hlubší kořeny. Do Stráže se po odchodu německých obyvatel přistěhovali především lidé z jižních Čech a ti zde navázali na činnost původních baráčníků. V padesátých letech byl ale spolek zrušen a nesměly se konat ani tradiční akce, protože to nevyhovovalo tehdejšímu režimu,“ řekla Tachovskému deníku členka strážských baráčníků Marie Sukolová.

Vlastenecko-dobročinná obec baráčníků se v obci podílí na řadě kulturních, společenských ale i dobrovolných akcí. „Celoročně se staráme o starý židovský hřbitov a kapli Marie Lurdské. Každým rokem také pořádáme tradiční masopust. Trochu nás ale mrzí, že nemáme hospodu, kde bychom se poté sešli,“ podotkla obyvatelka Stráže a pokračovala. „Velká sláva a pro členy baráčníků dojemný okamžik byl průvod baráčníků při Strážských slavnostech. Bylo to tak krásné, že většině z nás tekly slzy dojetí. Věříme, že průvod baráčníků půjde i při příštích slavnostech obce,“ doplnila.

Právě při slavnostním průvodu obcí mohli baráčníci předvést nejen kroje, ale i některé zvyky, kterými je baráčnická obec známá. Členové oblékají chodský nebo plzeňský kroj. Košile jsou vyšívané na prsou a límcích, nosí se opasky a kulaté čapky s pérem. Ženy mají vyšívané halenky, sukně černé barvy, červené punčochy se zelenou stužkou. Na hlavě pak nosí čepec s holubičkou.