Belhajícího nemohoucího staříka však rozhodně nečekejte. Věk by panu Miroslavovi, který neztrácí ani zrnko ze své vyhlášené dobré nálady, hádal jen málokdo. „To je hrozně fajn pán, milej, zábavnej,“ říká jeden z návštěvníků restaurace. „Jo, k dědovi si rád vždycky někdo přisedne, hezky se s ním povídá, všechno si pamatuje, brýle potřebuje teprve chvíli a nyní ho malinko začíná zlobit sluch,“ přidává slova obdivu obsluhující Jiřka, kterou prý k seniorovi váže hodně vzdálené příbuzenské pouto. „Není vybíravý, sní skoro všechno,“ říká na jeho adresu. „No všechno nesním, rýžovou kaši by do mě nikdo nedostal. A rýži taky celkově nemusím. Ale miluju zdejší páteční dršťkovou polívku,“ přiznává se pan Miroslav. „Má své místo, tam nesmíme nechat nikoho jiného sednout, je zvyklý mít připravený příbor,“ doplňuje obsluhující Jiřka s úsměvem.

Pejsek Míša byl krutě týrán, v péči Psího domova Nora je už čtyři měsíce.
Tyran psa vyhráno nemá, přece jen může skončit v kriminále

Miroslav Nový se narodil 14. září 1922, s rodiči žil na hospodářství v Horosedlech nedaleko Strakonic. „Datum mého narození není šťastný,“ říká. Na udivený pohled se usměje a říká, že čtrnáctého září umřel prezident Masaryk a to byl prý jediný pořádný prezident naší republiky. „Žádný další už mu nesahal ani po kotníky,“ trvá si svém Miroslav.

101letý senior je známý svým úžasným smyslem pro humor. Na otázku Deníku: „Jak jste se dostal do Stříbra (myšleno, proč ho cesty osudu zavedly právě sem)?“ se senior rozřehtal na celé kolo, šibalsky mrkl a odpověděl: „No přeci vlakem.“ Až po dlouhé chvíli zvážněl a rozpovídal se. Vyrůstal společně se svými třemi sourozenci, rodina měla hospodářství. Po válce celá rodina opustila Horosedly a přestěhovala se v rámci osídlování pohraničí do Slavic, kde získala rovněž hospodářství. Ve Slavicích potkal svoji velkou lásku a poté, co se oženil, odstěhoval se s manželkou Helenou do Háje u Duchcova. Dostali zde byt a Miroslav pracoval jako údržbář na šachtě. Zanedlouho však onemocněl jeho otec a novomanželé se vrátili zpět na Tachovsko, chvíli pomáhali na statku a později mladý muž začal pracovat v STS Stříbro (dnešní OK Záchlumí). Nakonec mladí manželé zakotvili v bytě ve Stříbře a pan Miroslav postupně pracoval v různých profesích. Coby vyučeného strojního zámečníka si ho firma považovala.

Nové dětské hřiště včetně nového zázemí s kuchyňskou a společenskou místností vybudovali svépomocí v Prostiboři.
Prostiboř má novou komunitní zahradu s hřištěm, chystá se tam lesní školka

S manželkou zplodili dva syny, první bohužel v 18 letech zemřel, druhý žije dodnes v Klatovech. Dnes je dvojnásobným dědou, trojnásobným pradědou a prozatím jedinému prapravnoučkovi je 18 měsíců. Po smrti manželky, se kterou žil 54 let, žil dalších 16 let s přítelkyní Zdeňkou, jejíž příjmení bylo shodou okolností také Nová. A kamarádku do nepohody má pan Miroslav i nyní.

Televizi vitální senior příliš nesleduje. „Čím více programů, tím horší pořady,“ durdí se. Zajímá ho tak akorát tenis a hokej. Zato ale miluje luštění křížovek. „Jen ta písmenka jsou u křížovek skutečně malá, tak si na to musím brát lupu,“ vysvětluje s tím, že osmisměrky nebo sudoku ho ale nebaví.

Nerad vzpomíná na rok 1967, kdy se narodil podruhé. Spadl tehdy z velké výšky při montáži mostového jeřábu. „Měl jsem zlomeninu spodiny lebeční, to prý mnoho lidí nepřežije,“ vzpomíná. Jak se vše seběhlo, si nepamatuje, probral se až v nemocnici, kdy kromě zmíněné zlomeniny měl polámaných také několik žeber, ruku a prasklý ušní bubínek.

Muhsin Al K
Lékař opět řídil silně opilý. Pacienti se bát nemusí, v práci nepiji, tvrdí

„Kouřil jsem dvacet let, ale pak jsem s tím sekl,“ říká o svém životním stylu. Alkoholu prý nikdy příliš neholdoval, kořalku nepil téměř nikdy, ale malé pivo k jídlu má rád téměř po celý život. A dvě kafíčka denně prý jsou také běžné. Zlobí ho prý trochu záda, která měl také operovaná, koleno a kýla, k chůzi používá spíš pro svoji jistotu než potřebu hůl. Recept na dlouhý život nemá, ale dobrou náladou a veselou myslí se nic nezkazí.