Ta zaujímá 48,5 procent rozlohy okresu. O naprostou většinu se od začátku šedesátých let staral podnik Státní statek Tachov. Ten byl vybudován jako chlouba socialistického zemědělství a byl také jedním z největších zaměstnavatelů v kraji. Státní statek Tachov patřil mezi nejúspěšnější podniky tohoto druhu v tehdejším Československu.

Stát chtěl pomoci

Na Tachovsku byly v padesátých i šedesátých letech nesrovnatelně horší podmínky pro život, než ve vnitrozemí. Okres prožil vysidlování i dosídlování, byl zanedbaný, řídce osídlený, chyběl tu jakýkoli průmysl. „Stát chtěl českému pohraničí pomoci právě založením státních statků. „V té době sem přišlo ze státní pokladny dost peněz. Myslím, že na svoji dobu to bylo účinné opatření,” řekl někdejší zaměstnanec statků, dnes ředitel Zemědělského družstva Vlčák v Černošíně Vladislav Moravec.

„Vznikl Oborový podnik státních statků v Tachově, který se dělil na odštěpné závody v jednotlivých obcích s rostlinnou i živočišnou výrobou.

Později pak byly založeny jakési podpůrné závody, které sloužily jako servisní zázemí pro státní statky. Namátkou mohu jmenovat Zemědělské dílny Záchlumí, Agroservis, Teroz, pracoviště výpočetní techniky a další,” vzpomínal Moravec, který ve statcích pracoval na různých místech a různých pozicích od roku 1972. Lidé ve statcích měli zajištěný fixní a především pravidelný příjem, který byl vyšší než měli zemědělci v tehdejších jednotných zemědělských družstvech.

Na Tachovsku byly rovněž založeny podniky, které se zabývaly zpracováním zemědělské produkce, vzpomeňme například plánská jatka, mlékárny v Tachově a ve Stříbře.

Průkopníci

Tachovský statek měl v republice takový význam a takovou pověst, že se od něj v mnohých oblastech učila řada dalších producentů. To je třeba příklad tzv. Tachovského nástavkového úlu. Ten byl ve Státním statku Tachov zaveden kolem roku 1965 a patří k průkopnickým vynálezům ve včelařství. Včelařský závod Státního statku Tachov byl svého času největším velkochovem včel v historii československého státu. „Včelařské středisko v Tachově bylo něco zcela specifického, něco, co jinde nebylo. To, co se dělalo v Tachově, si tehdy nikdo nedovolil zpochybňovat,” řekl v jednom z rozhovorů včelařský guru František Boháček (zdroj: internet).

Státní statek také patřil mezi české průkopníky v chovu harefordek – masného plemene skotu. Josef Dufka, zootechnik tehdejšího Státního statku Tachov, se stal chovatelem stáda herefordek už v roce 1974. Byl mezi prvními, kteří se učili chovat krávy bez tržní produkce mléka.

Jablka z Dvorců

Mezi chlouby tehdejšího Státního statku Tachov patřily také plantáže jabloní u Velkých Dvorců. Sady mají rozlohu kolem 250 hektarů. Rozvoje se dočkaly i v devadesátých letech, kdy zde byl vybudován sklad ovoce s řízenou atmosférou na 1500 tun. Statky ve Velkých Dvorcích vystavěly také nové ředitelství závodu. Budova nového ředitelství byla před dokončením záhy po revoluci upravena na hotel, který po několika letech vyhořel.

Výchova mladých

Zemědělskému charakteru okresu se přizpůsobilo i školství, které každý rok vychovávalo nové zemědělské odborníky. V Boru a Plané bylo zemědělské učiliště, kde se vyučili například opraváři zemědělských strojů, traktoristé, pracovníci v živočišné výrobě. Středoškolské vzdělání bylo možné získat na Střední zemědělské škole Stříbro.

Statky ve filmu

Státní statek hospodařil snad ve všech vesnicích a obcích okresu a kromě zemědělských závodů budoval také zázemí pro zaměstnance. V mnoha vesnicích postavil bytovky, někde vybudoval zásobárny vody i čistírny odpadních vod.

Úspěch podniku inspiroval také filmaře. V sedmdesátých letech se Tachovskem pohyboval štáb a herci úspěšné české komedie Tři chlapi na cestách. Ve filmu můžeme vidět řadu leteckých záběrů teletníků, vepřínů a dalších velkokapacitních zemědělských zařízení vybudovaných Státním statkem Tachov. Část příběhu se také přímo na Tachovsku odehrává.

Privatizace

Státní statek Tachov byl na konci osmdesátých let jediným větším podnikem zemědělské výroby v okrese. „V začátcích devadesátých let se začínají jednotlivá, zejména ta lukrativní pracoviště statků privatizovat,” uvedl Moravec.

Posledním rokem, z kterého lze sestavit celkovou statistiku existence podniku, je rok 1990. V zemědělství pracovaly tehdy bezmála čtyři tisíce lidí. Připočteme-li závody služeb, dělalo to dohromady více než sedm a půl tisíce zaměstnanců. Z toho lze vyvodit, že zemědělství zaměstnávalo nejvíce lidí žijících v tomto okrese.

V tomto roce chovaly státní statky téměř 52 tisíc kusů skotu, o pět let později to byla polovina, v roce 1995 pak přes patnáct tisíc kusů skotu. Tachovsko bylo vyhlášené chovem prasat. V roce 1990 se jich tu chovalo přes 38 tisíc, o patnáct let později jen 25 tisíc kusů.

V současné době působí na území okresu několik soukromě hospodařících zemědělců, několik firem zabývajících se zemědělskou výrobou a jedno zemědělské družstvo.

Jiří Kohout, Marie Podzimková