Vánoce máme takové, jaké si je uděláme. Tímto klišé jsem začal náš rozhovor s Liborem Markem proto, abych se pak mohl zeptat, jaké si vlastně dělali Vánoce lidé ve středověku. I před staletími si mnozí při svátečním období přilepšili, více se ale věnovali odkazu duchovnímu.
Během uplynulých týdnů jste čtenáře Deníku seznamoval s hrady a hradními zříceninami na okrese Tachov. Víme, jak a jakým způsobem v době středověku slavili lidé vánoční čas?
Něco víme a něco se dozvídáme od sběratelů lidových tradic. Mezi takové osobnosti patřil i Jan z Holešova , což byl benediktýn a horlivý inkvizitor, žijící v letech přibližně 1366 – 1436. Uvádí, že „lidé ve 14. století se skromně obdarovávají a i dobytku projevují stědrost". Čeleď dostávala kromě platu také výslužku od hospodáře, kde nechybělo pečivo a ovoce. Za zmínku stojí i mince, které si dávali příbuzní navzájem a někdy je dostávaly i děti.
A co výzdoba? Jak se středověk zapsal do historie?
Středověké Vánoce ještě neznali ozdobený stromeček, takže své příbytky zdobili jmelím a zeleným chvojím. Říkalo se mu „zelení" a lidé věřili v jeho magickou ochranu před zimou, nemocemi, hladem a zlými duchy. „Zelení" se dávalo na okna, nad otevřené ohniště, trámy a prahy dveří. Jmelí pro lidi středověku mělo dvojí význam. Chránilo domácí (dobrý oheň) a chránilo před požárem (zlý oheň). Jako ozdoby se používaly ořechy, šípky, sušené houby a také červená jablíčka.
K Vánocům patří také dobré jídlo. Mohl byste nám popsat, jak vypadal sváteční stůl?
Stůl například v 15. století musel být čistě vydrhnutý a vykouřený jalovcem. Na něj hospodyně položila bílé, doma vyrobené plátno. Základem byl bílý chléb, zdobený mandlemi, rozinkami, sušeným ovocem a oslazen samozřejmě medem. Mohli bychom jej přirovnat k novodobé vánočce. Dále ke štědrovečerní hostině patřily také kaše. Slané a sladké. Do sladkých se přidávalo sušené ovoce a do slaných třeba maso a vařené vajíčko. Na Štědrý den církev nerada viděla maso na stole, ale sama to velice ráda a často porušovala. Staroslovanské zvyky totiž uznávaly sele jako zvíře slunce, které dává energii, takže vepřové maso i přes zákazy bylo značně oblíbené. Pány by mohlo zajímat třeba středověké pivo. Na rozdíl od dnešních piv „vodových" bylo hutné, husté, zlatavé a hlavně velice sladké. Takže do jisté míry mohlo připomínat současné radlery.