„Pozvali jsme osmdesát lidí, včetně představitelů města,“ uvedl ředitel jubileum slavící školy Radek Červený.
„Tato škola vlastně předurčila můj život. Pozoroval jsem totiž neustále své učitele a už od začátku školní docházky jsem chtěl být kantorem,“ vzpomíná Červený s úsměvem. „Školu jsem opustil jenom kvůli studiu na gymnáziu a fakultě. Pak jsem se sem zase vrátil,“ dodal.
Třicet let ve škole v Hornické působil jako učitel také současný sbormistr Tachovského dětského sboru Josef Brabenec. „Na léta tady strávená hodně rád vzpomínám. Na základní uměleckou školu se mi s lehkým srdcem opravdu neodcházelo,“ přiznal. Své bývalé kolegy Josef Brabenec poznal při setkání okamžitě. „Není to zase tak dlouhá doba na to, abych na jejich tváře zapomněl. Neznám akorát mladší kantory,“ připustil sbormistr.
U zrodu základky v Hornické stál také Karel Chaloupecký, její bývalý učitel, ředitel a později vedoucí školského odboru v jedné osobě. „Tehdy mi bylo teprve třicet let, ale dodnes si vzpomínám, jak jsme všichni stáli při zahájení provozu tam pod těmi schody u školy,“ vzpomíná osmdesátiletý pedagog.
Na působení v Hornické vzpomíná i Anna Jónová. „Když se škola postavila, byli jsme všichni nadšení. Tenkrát totiž byly všechny školy v Tachově už staré a nemoderní a nebylo v nich zrovna dvakrát příjemné prostředí,“ řekla bývalá učitelka.
Základní škola v Hornické ulici je první poválečnou v západním příhraničí a do užívání byla předána 31.8. 1958 jako jedenáctiletá střední škola. „Poprvé v historii Tachovska se i tento odlehlý kout naší vlasti mohl pyšnit vlastní výběrovou školou, v níž naše mládež mohla získat úplné středoškolské vzdělání, ukončené maturitou,“ uvedl ve svých vzpomínkách Karel Chaloupecký.
A co hosté slavnostního setkání škole přejí do dalších padesáti let?
„Hodně chápajících rodičů, kteří dokáží vžít se do role učitelů a podporovat jejich autoritu. A samozřejmě hodné a přičinlivé žáky,“ shodli se bývalí i současní pedagogové.
