Přestože se povodně posledních let Tachovu vyhnuly, možnost ohrožení města velkou vodou z říčky Mže existuje. Proto vznikla v roce 2007 nová mapa záplavových území a proto chce město vybudovat systém protipovodňových opatření.

V tachovském muzeu lze dohledat informace o povodních minulých století. Ta nejničivější, která měla na svědomí nejen velké majetkové ztráty ale vzala si i lidské životy, byla v roce 1882. Tehdy se hovořilo o padesátileté vo­dě.

Poslední velká povodeň stihla město v roce 1956. Přestože byly postaveny nábřežní zdi, dostala se voda až k muzeu.

„Přehrada na Lučině, která se postavila v sedmdesátých letech minulého století, je za vhodných podmínek schopna zajistit ochranu před pěti až dvacetiletou vodou a v samotném Tachově lidé nic nepoznají. Větší vody než dvacetileté by už město ohrozily,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Miroslav Rolko. „Proto bylo po povodních v letech 1997 a 2002 i u nás nově zmapováno a rozšířeno záplavové území.“ Z tohoto dokumentu vyplývá například fakt, že při dvacetileté a vyšší povodni by bylo bezprostředně ohroženo třicet až padesát nemovitostí ve starém Tachově, na třídě Míru a ve Vodní ulici.

Vybudování protipovodňových opatření se tak jeví i pro Tachov jako nutnost. Proto hledalo město cestu k tomu, jak získat dotace. A našlo ji. V současnosti má příslib evropské dotace nejdříve na Studii proveditelnosti protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření. Pod složitým názvem se ukrývá možnost získat finance na vybudování takových opatření, která zabrání ničivé povodni a zároveň budou velice šetrná k přírodě. Existuje přímá úměra – čím více protipovodňová opatření zohlední přírodu, tím více peněz by mohlo město získat. Časový předpoklad realizace jsou roky 2012 až 2015.

„Úpravy by se týkaly povodní na řece Mži od osady Světce po železniční most v Tachově,“ řekl Rolko a vyjmenoval: „Pod osadou Světce by se měly upravovat odtokové poměry. Nad cestou ke sjezdovce by byl vybudován poldr, tedy retenční suchá protipovodňová nádrž. Součástí opatření je i dnes rekonstruovaná Pobřežní ulice, která má od Rychty po halu funkci protipovodňové ochrany, proto byl povrch zvýšen. Dále by se upravily oba jezy tak, aby byly snadněji průchodné pro ryby. V úseku od jezu nad Tachovem po zámecký most by měly být vybudovány i dvojité kynety, tedy zelené pásy umožňující průtok velké vody. Kritické místo je pod zámeckým mostem, kde počítáme se zvýšením nábřežní zdi. Další opatření by se týkala Vodní ulice, hradeb u muzea a třídy Míru,“ vyjmenoval vedoucí Rolko.

Jak dále uvedl, možným rizikem akce by se mohly stát nesouhlasy majitelů pozemků okolo Mže. „Ti by si měli uvědomit, že protipovodňová opatření ochrání i jejich majetky. Bylo by škoda, aby projekt ztroskotal na majetkoprávních vztazích,“ uzavřel Rolko.