Promítla jsem si život těch, o kterých vím. Za velké slávy byl třeba v roce 1881 na náměstí odhalen pomník ke cti císaře Josefa II. (teprve jako druhý v Čechách).

Padlo c.k. mocnářství, padl i pomník. V Kostelní ulici byl v roce 1925 v parčíku postaven pomník 217 tachovským obětem z 1. sv. války. Dostal přímý zásah při bombardování v únoru 1945.

Jeho zbytky byly použity v roce 1946 k vybudování památníku americkým osvoboditelům. Ten byl odstraněn 3. 5. 1950.

V zahradě české menšinové školy (dnes Revis-Školní ul.) byl v roce 1927 ve skromnosti odhalen husitský památník. Přežil velkoněmeckou říši. V roce 1957 se opravený ocitl v parčíku v Kostelní ulici. V roce 1990 ho nahradil nový památník věnovaný americkým vojákům. Držte mu palce – zatím má šanci přežít. Torzo husitského památníku najdeme před hradbami v Zámecké ulici. V parku u autobusového nádraží si někteří budeme pamatovat památník připomínající „pomoc“ sovětské armády v roce 1968. Stál tam od roku 1971 do roku 1990. A pro úplnost: bustu německého básníka a dramatika J. Schillera z roku 1907 (před ZŠ, Kostelní ulice) vystřídala busta učitele národů J.A.Komenského.

Prostě památníkům se v Tachově nedaří. Kromě dvou.

Jedním je husitský památník na Vysoké. Zatím od roku 1972 přes velmi malou údržbu odolává ideologiím i vichřicím. Druhým je památník, který v roce 1928 s velkou slávou odhalili svému zakladateli tělovýchovného hnutí Ludwigu Jahnovi němečtí vlastenci. Stál 80 let u sokolovny – prošlo kolem tisíce nohou. Nikdo nepřemýšlel, proč tam ten stále ošklivější kámen stojí.

Teď František Soukup v Tachovském deníku z 21. 3. 2008 představil sousoší „Nový věk“. Nachází se ve sběrném dvoře u Plynáren. Jemu nebylo dopřáno ani odhalení. Leží tam od roku 1990. Nezakryto! Takže de facto přece odhaleno. Není to však památník. Je to socha. Ani sochám se v Tachově nedaří. Vzpomeňme na morový sloup na náměstí – a mohli bychom pokračovat.

Snad jednou skončí toto prokletí.

Marie Mirtlová