Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tachovsko, středa odpoledne: u Sycheráku

Tachovsko – (DÍL 9.) Je středa a další z mála pěkných dnů letošního léta. Vystupuji ze služebního vozidla na křižovatce hlavního tahu z Boru na Horšovský Týn, u odbočky na Strachovice.

5.8.2011
SDÍLEJ:

Na tuto chatu u Sycheráku jezdil autor reportáže před více než třiceti lety na dovolenou. Dnes je tato bývalá podniková chata v soukromém vlastnictví.Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Je 13.05 hodin a já se vydávám na devátou etapu svého pěšího putování po směru hodinových ručiček podél hranic tachovského okresu.

Pod Březinkou

Procházím Strachovicemi s úhlednou návsí a dvěma rybníčky. Z několika zahrad jsou slyšet sekačky. Cesta stoupá a z horizontu je pěkný výhled na masiv Českého lesa, krajinu pod ním a na majestátní Přimdu. Přede mnou jako na dlani Bernartice.

Nalevo míjím kolbiště s rozestavěnými barvenými překážkami pro parkurové závody. Přicházím na prostranství pod kostelem, kde si fotím pomník obětem první světové války. Takové pomníčky jsou v mnoha vesnicích, ale ten bernartický patří k nejzajímavějším a nejudržovanějším. Jsou na něm napsána jména všech padlých nejen z Bernartic, ale i okolních vsí.

Kousek od pomníku je rozcestník turistických tras. Vydávám se odbočkou z modré k rozhledně Březinka.

K 576 metrů nad mořem vysokému kopci s telekomunikační věží vede nenáročně stoupající pohodlná polní cesta, přibližně jeden a půl kilometru. Věž je sice telekomunikační, ale veřejnosti přístupná s vyhlídkovým ochozem. Pozemek je oplocený. V první chvíli si myslím, že vrátka jsou zamčená, ale objevuji nad hlavou záklopku – stačí ji nadzvednout a vrátka se otevírají. Cesta k vyhlídkovému ochozu je volná. Stačí překonat 179 stupňů točitého schodiště a jste nahoře.

Březinka nabízí pěkný rozhled, na horizontech je sice trochu mlžný opar, ale kdyby bylo absolutně jasno, asi by bylo vidět ještě kousek dál. Přesto mám před sebou pěknou zvlněnou krajinu – na západě Přimdu, Český les, Bernartice, na jihozápadě vrch Zvon s typickou vojenskou věží, na jihu v dálce vrchol Čerchova. Na jihovýchodě a východě se rýsuje silueta Sedmihoří, na severozápadě je v dálce vidět Tachov.

Po příjemném odpočinku na vyhlídkovém ochozu Březinky sestupuji dolů a znovu přes Bernartice púokračuji do Borku a dále k rekreačnímu areálu Strážska, rybníku Sycherák.

Stopy rodné hroudy

Mířím k dřevěným občerstvovacím srubům a pod slunečníkem u jednoho stolku vidím povědomou tvář.

„Nazdar,“ zdravíme se se známým z Poběžovic, kde jsem bydlel. Martin sedí u piva, před sebou tácek od klobásy. „Přišel jsem z práce dřív, rodina je na výletě, tak jsem sedl na kolo a zajel si sem na klobásu. Tady mají vynikající klobásy,“ vysvětlil Martin, který to má na Sycherák z Poběžovic přibližně dvacet kilometrů. „Budu pokračovat na Bělou, Rybník a domů,“ plánuje další cestu. Než dopiji pivo, probíráme, co je nového v mém rodném městečku, pak se loučíme a oba pokračujeme svou cestou.

Přicházím k veřejné pláži na Sycheráku, k rybníku, který se vlastně jmenuje Chobot, ale nikdo mu tak asi neříká. Protože je už druhý den slunečno a teplo, pláž je plná lidí, několik je jich ve vodě.

Na pláži je zrovna v plném proudu hádka staršího muže se starší ženou. Kvůli koupajícím se psům. Muž se na ženu zlobí, že nechává koupat psy ve vodě, kde se koupají lidé. Žena argumentuje, že neviděla žádnou ceduli. Muž ji musí několikrát upozornit, že cedule visí pár kroků od ní, že stačí jen zvednout hlavu. Cedule hovoří o zákazu volného pobíhání psů. „O koupání se tady nic nepíše,“ má věc za uzavřenou žena. Lidé na lehátkách a dekách kolem se dobře baví, celá ta hádka působí směšně, až groteskně.

Kousek dál si sedám na molo a fotím si rybník. „Děti, usmívejte se, budete v Tachovským deníku,“ slyším za zády.

„To je ten můj ksicht už tak profláklej,“ ptám se a otáčím se na ženu, která u chatky věší prádlo.

Nakonec zjišťuji, že pracuje v provozovně naproti redakci Deníku a Tachově a že se od vidění známe. Sorry, ale hned jsem paní nepoznal.

Mířím mezi chatky s cílem najít tu, kde jsem v sedmdesátých letech byl s rodiči několikrát na dovolené. Nacházím ji neomylně, téměř okamžitě. Po více než třiceti letech. Od mladíků před chatkou se dozvídám, že kdysi podniková chata je dnes v soukromých rukou. Pocházejí také z Poběžovic a dovolují mi nahlédnout dovnitř. Chatka je zrekonstruovaná, zmodernizovaná, útulná. Přeji hezkou dovolenou a pokračuji na Dubec.

Vzhůru do Českého lesa

Hned za lesem, ve kterém úřadují sběrači brusinek a borůvek, je další rybník, zvaný Medence. Jeho poloha u lesa působí malebně, zajímavé jsou vyčnívající kameny nad hladinou, ještě zajímavější mrskající se kapři.

Dubec je vesnička s revitalizovaným rybníčkem na návsi a s velice až pedantsky upravenými veřejnými prostranstvími. Působí to velice příjemně.

Centru vsi vévodí kostel Archanděla Michaela. Vidím otevřené dveře a mříž, možná bych mohl nahlédnout. Mříž se ale otevírá, žena, která vychází zevnitř mi dovoluje podívat se do chrámové lodi. Kostel se průběžně opravuje, v minulých letech již byl opraven krov, střecha, fasáda, v současné době se restaurují nástěnné malby.

Chvíli se kochám a pak odcházím kolem upraveného hřbitůvku směrem do Třemešného.

Na nádraží v Třemešném zrovna přijíždí vlak od Stráže, vystupuje několik lidí a motoráček pokračuje na Bělou. Také veřejná prostranství v Třemešném jsou pečlivě upravena, břehy rybníku posekány, nikde ani smítko. Třemešné tvoří dnes jeden urbanistický celek s osadou Bezděkov a cesta se obcí poměrně táhne – je čas prohlížet si zahrady a porovnávat jak jsou upraveny.

Končí Třemešné a cesta začíná prudce stoupat vzhůru. Hned za obcí je cedule hlásající, že vstupuji do Chráněné krajinné oblasti Český les.

Míjím stožáry vysokého napětí, ve kterých to nepříjemně vrčí, asfaltka stoupá, vlevo dominuje Kamenný vrch (739 metrů), vpravo je kopec Čapka (601 metr).

Kousek před Novou Vsí mne zaujme odbočka zelené turistické trasy a hned za ní cedule, která varuje, že jste na soukromém pozemku a že tam nemáte co dělat. A na ceduli obrázek myslivce s flintou. Asi to tak není myšleno, ale cedule evokuje pocit, že tady myslivci střílí po turistech. Omlouvám se myslivcům, ale fakt takhle blbě ta cedule vypadá. A mimochodem, pod tímto štítkem je další cedulka, tentokrát s obrázkem býka a upozorněním, že ve stádu, které se tady pase, je plemenný býk.

Raději prchám od tohoto cedulkového absurdistánu a před sebou už vidím domy mého dnešního cíle – Nové Vsi. Kolega pro mne zrovna přijíždí, oba jsme tu ve smluveném čase a já se dívám, kde vlastně začne cesta příští etapy.

Statistika deváté etapy:
Trasa: křižovatka Strachovice – Strachovice – Bernartice – Březinka – Bernartice – Borek – Sycherák – Dubec – Třemešné – Nová Ves
Kilometry: 18,5
Průměrná rychlost: 5,7 km/h
Čistý čas chůze: 3:15:00 hodin
Kalorická spotřeba: 1,5 litru vody ochucené šťávou, 0,5 litru piva, 1 tatranka, 1 banán

Autor: Jiří Kohout

5.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Výlov Regentu u Chodové Plané na Tachovsku
67

Výlov Regentu začal

Společný snímek účastníků přeshraniční porady v Tachově.

Čeští a bavorští policisté se radili o migraci, pronásledování i drog

Plzeň nezvládla prodloužení, v Třinci bere bod

Debut v dresu plzeňské Škodovky si odbyl obránce Jakub Kindl.

Zájem je vyšší, na venkově nápor teprve čekají

Tachovsko - Úderem druhé hodiny odpolední začaly letošní volby do poslanecké sněmovny také v okresním městě.

Motokrosové finále se vydařilo

Stříbro – Motokrosový seriál MOTUL Cup, sdružený přebor Čech západních a středních, také v letošní sezóně poslal svůj finálový závod na nejstarší tuzemskou trať – Terén sv. Petra ve Stříbře.

Při nehodě v Plané se zranili tři mladí lidé

Planá - Nehoda kamionu a osobního auta zkomplikovala v pátek odpoledne dopravu na průtahu Planou. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení