Většina lidí ví, co Baby Box je, ale ještě to trochu připomenu. Když se matce narodí dítě a ona ho nechce, tak ho může odložit do Baby Boxu. A co je tachovský Maxi Baby Box? To se jednou městu Tachov narodilo několik kamenných obyvatel najednou. Tři dospělí a jedno dítě.Anebyli to žádní drobečci. Sochy dohromady tvoří sousoší s názvem Nový věk.

Výška bez podstavce je 4,1 metru a váha 17 tun. Sousoší se ale narodilo v nevhodné době. U budovaného kulturního domu (dnes Albert) už ho nechtěli a bylo navrhnuto, že by mohlo stát u hradeb v Zámecké ulici. Odborníci pravili, že se tam nehodí. A tak matka, město Tachov, nevěděla, kde sousoší postavit, a tak ho odložila do sběrného dvora u Plynáren. Toto zvláštní úložiště jsem nazval tachovský Maxi Baby Box. Novorozenec v tomto boxu sice již dosáhl plnoletosti, ale protože je z kamene, tak si nemůže říci, kde by rád stál. Sousoší se mi líbí a bylo by dobré ho někde postavit. Má smůlu, že je obrovské a tím potřebuje hodně volného místa před sebou.

Možná někoho napadne, kde by mohlo stát. Pak by to bylo na tachovských radních, zda by to bylo možné. Podle mne by se sousoší dobře vyjímalo na dvou místech. První je u bývalé sokolovny, kterou nyní bourají. Tam by mělo výhled na polikliniku a kostel. Ale co tam mají nyní postavit, nevím. Druhé místo, které se mi líbí nejvíce, je na vrcholu Vysoké. Přímo nad lyžařským vlekem, kde býval stožár na zesilování televize. V tom prostoru jsou velké kameny, odkud prý Žižka v roce 1421 neúspěšně řídil bitvu o Tachov.

Od té doby se jim říká Žižkovo kameny. Tam by sousoší z vrcholu hledělo na Tachov a bylo by vidět zdaleka. Asi 200 metrů dále od tohoto vrcholu se nachází Husitský památník. Docela by se oba objekty dobře doplňovaly.

Co toto sousoší má představovat, jsem opsal ze zprávy o skupinové plastice Nový věk pro město Tachov: Komposice postav vytváří novou, dosud nezobrazenou společenskou harmonii. Tato vize budoucnosti je zobrazena takto: V popředí žena, jako věčný nositel života, pozdvihuje dítě – člověka, který dospěje a uskuteční rodící se představy. Za tímto výjevem se v zamyšleném postoji tyčí postava vědce, tvůrce nových hodnot a filosofie budoucího věku. Celou komposici graduje vzhlížející postava, která svým výrazem evokuje a zobrazuje stálé úsilí člověka proniknout za hranice poznání a objevit další netušené možnosti v zákonech kosmu.

František Soukup