Ve spolupráci s Václavem Chvátalem z Muzea Českého lesa v Tachově jsme mluvili o hebrejské epigrafice a její historii. Povídali jsme si o významu jednotlivých znaků, jejich číselné hodnotě a dále pak o základech psaní hebrejského textu (psaní zprava doleva, zjednodušení znaků, zkracování slov apod.)

Hebrejské písmo ale nebylo jediným obsahem semináře. Václav Chvátal nás dále poučil o zvycích židů, o jejich kalendáři, svátcích i rituálech. Dokonce jsme měli takové štěstí, že v době naší práce proběhl svátek Sukot v měsíci Tišri, v překladu by se mu dalo říkat Svátek stanů, při kterém si věřící judaismu připomínají útěk svých předků z egyptského zajetí. V době tohoto svátku se staví přístřešek, který je sestaven ze tří stěn z materiálů, které takříkajíc „byly po ruce“, a ze střechy z větví, která ale nesmí být tak hustá, aby přes ni nebyly vidět hvězdy. Podobnou „suku“ jsme se pokoušeli vystavět i my v zahradě tachovského muzea.

Aby naše učivo nebylo pouze teoretické, ale také praktické, zúčastnili jsme se exkurze po třech židovských hřbitovech tachovského okresu.

Navštívili jsme hřbitovy v Chodové Plané, Řebří a v Telicích. Od pana Chvátala jme se dovídali různé zajímavosti a specifika jednotlivých hřbitovů, zjistili jsme jaké postavení měli židé ve společnosti (např. nepřístupnost hřbitovů, odlehlost od samotných vesnic, ke kterým hřbitovy náležely apod.) a prohlédli jsme si i hroby významných židovských osobností, které žily na Tachovsku.

Své nově nabyté vědomosti jsme měli prakticky využít při překladu námi vybraného náhrobku z tachovského židovského hřbitova. Naším úkolem bylo v textu náhrobku vyhledat jméno zemřelého a datum jeho odchodu ze světa živých. Tyto údaje jsme měli přepsat, přeložit a datum navíc převést na náš gregoriánský kalendář. Vše jsme zpracovali do podoby seminární práce a doplnili o úvahový text o našem pohledu na dějiny, náboženství nebo jen tuto práci.

Za organizaci a faktické provedení celého projektu děkujeme Václavu Chvátalovi, který pro nás získal grant Nadace Židovské obce v Praze. Zabezpečil také autobusovou dopravu při exkurzi a opatřil nám kancelářské potřeby, jež jsme využili v praktické části vytváření seminární práce. Děkujeme mu i za trpělivost, se kterou pracoval s oběma našimi, více či méně nesoustředěnými či nechápavými, třídami. Naučili jsme se toho o dané problematice více, než bychom pochytili ze suché teorie učebnic nebo odborných příruček.

Pokud bych osobně měla zhodnotit, co nám projekt Hebrejské epigrafiky dal, v první řadě to byl nový pohled na židovské Tachovsko. V našem okrese ještě před několika desítkami let byla silná populace židovského obyvatelstva, dnes o ní vydávají svědectví pouze hřbitovy. Nejspíš si ani neuvědomujeme, že pro nás téměř cizí kultura zde existovala stovky let, měla starší kořeny a snad i milovala tuto zemi více než naše generace.

Snad každý z nás četl, minimálně v rámci povinné četby, Starý zákon, přesto jsou nám dějiny tohoto národa s vlastním náboženským přesvědčením stále cizí. Židé nikde a nikdy nebyli vítáni, společnost je v každém století odsouvala na okraj, využívala je, pronásledovala je a všemožně utiskovala, avšak nikdy je nezlomila, nikdy si je nepodřídila. Židé vždy zůstali svobodní. O kterém jiném národě to můžeme říci?

Abych byla konkrétnější a zhodnotila naši práci v posledních dvou měsících, musím mluvit hlavně o skvěle vyváženém spojení teorie a praxe. K čemu by nám byly získané vědomosti o znacích hebrejského písma, kdybychom je nikdy nepoužili? Práce na překladu náhrobku byla těžká a namáhavá, zejména vyhledání vyžadovaných údajů v záplavě oslavného textu, ale ve dvojicích, ve kterých jsme pracovali, se úkol zvládnout dal. Pokud se opravdu někdo nemohl zorientovat, byl pan Chvátal ochoten zbloudilcům s překladem pomoci, což umožnilo nám všem práci úspěšně dokončit.

Projekt nás všestranně obohatil a já doufám, že zbytek studentů si odnesl podobně pozitivní zážitky jako já.

Veronika Černá