Několik tachovských vinařů se již posedmnácté sešlo v prostorách KAT Tachov aby porovnali své výrobky při dalším ročníku Tachovské bobule. „Letos máme osm účastníků, ale 24 vzorků. Bylo tedy opravdu co hodnotit. Škála byla poměrně široká. Začalo se u suchých vín a postoupili jsme až po sladká vína,“ sdělil za pořadatele Miroslav Jarý.

Upozornil, že název víno se zde bere jako produkt, nikoli jako výrobek z vinné révy. „Například světlá vína mohla být z angreštu či bílého rybízu. Červená vína zase nebyla vždy z červené révy, ale třeba z černého rybízu,“ konstatoval Jarý.

Tachovsko se rozhodně nedá považovat za ideální krajinu pro pěstování vinné révy, z níž oblíbený nápoj běžně vzniká. I přesto si někteří domácí nadšenci cestu našli. „V ideálních podmínkách určitě nejsme. Nadmořská výška vínu nesvědčí. Ale zůstala zde vinná réva po předchozích obyvatelích z Německa. Jsou to sice poměrně drobné plody, vyznačují se však vysokou sladkostí, a tudíž se z nich dají vyrobit poměrně pitelná vína. Ale jsou zde také nadšenci, kteří si objednávají révu z míst, kde jsou vhodné podmínky. Dělá se tedy víno i z dovezených odrůd, které jsou ale vypěstované zde u nás,“ vysvětlil Jarý.

Právě tmavý ležák Miroslava Jarého nakonec zachutnal přítomným degustátorům nejvíce. Pomyslné stříbro z letošní Tachovské bobule si odnesl Václav Zacpal s vínem nazvaným Úšavské ovocné.

Třetím nejoblíbenějším vínem se stalo Maminčino čaro, jehož autorem je Jitka Vocelková.