Kdy a proč jste začal chovat hady?

Bylo to někdy v roce 2005, kdy se mi od jednoho chovatele, který rušil chov, podařilo získat krajtu královskou – python regius . Tou to vlastně všechno začalo. Tím jsem si pořídil závazek v podobě domácího mazlíčka na dalších cca třicet let. Hadi mě fascinovali už od základní školy, také jsem uvažoval o studiu herpetologie, nakonec jsem skončil jen tím, že jsem si jich pár pořídil. V roce 2006 jsem v jednom zverimexu našel zuboženou užovku červenou – elaphe gutatta, kterou tam umístil předchozí majitel do komisního prodeje, takže putovala do mého terária. Dneska je to už sto šedesát centimetrů dlouhý a spokojený had. Ještě mám korálovku kalifornskou – lampropeltis getula californiae, tu mám teprve tři roky a také celkem náhodou. Kamarádovi se narodil syn, takže ji musel dát pryč.

Mají vaši hadi nějaká jména?

Korálovku pojmenoval kamarád Bobina, takže jí to nakonec zůstalo. Samec užovky se jmenuje Ares a krajta je Afrodita. Měl jsem ještě korálovku ruthvenovu – lapropeltis ruthveni, ale ještě jako mládě dostala nějaký zánět a bohužel pošla. Hadi totiž špatně snášejí léčbu, většinout jakmile závažněji onemocní, je to špatné.

Je to náročné starat se o hada?

Tak náročné asi ani ne. Je to jednodušší než třeba pes. Můžete klidně na týden odjet a pokud hadovi zajistíte dostatek vody, hlady strádat nebude. Spíše jde o to zajistit hadovy vhodné podmínky pro život, vybavení terária, teplotu, vhodnou potravu. Pokud zvolíte vhodnou podestýlku a pravidelně čistíte výkaly, tak ani terárium nezapáchá. Takovým měřítkem, jestli se staráme dobře, je když se had svléká. Když je svlečka v celku, nepotrhaná a na hadovi nezůstávají cáry staré kůže je vše v porádku.

Čím je živíte?

Tak ve volné přírodě je to dravec, který požírá jiné hady, nejčastěji, díky svému výskytu, užovky červené. Jinak v domácím chovu přijímá myši, menší potkany, křečky. Postupem času každý chovatel pozná, co hadovi chutná a jakou frekvenci krmení zvolit, aby se had nepřekrmoval.

Jak to mají s potomstvem?

Pokud chceme rozmnožovat potřebujeme samce a samici, které uložíme k zimnímu spánku, což je něco jako spouštěč páření. Samice pak snese vajíčka s kožovitou slupkou. Mláďata jsou po vylíhnutí malé kopie rodičů, takže nemají žádné ochranné zbarvení.

Jak často se had svléká?

Každý had se svlékne několikrát do roka. Na rozdíl od ještěrů se však svlékají z kůže najednou, takže nám po hadovi zbude takový jakoby „spacáček“, na kterém jsou zřetelně vidět oči a každá šupina. To, že se had bude svlékat, je krásně poznat. Celý had dostane mléčné zabarvení a zakalí se oči. V tuto dobu je vhodné nepatrně zvýšit vlhkost třeba rozprašovačem na vodu, ulehčí se tak hadovi kůži svléknout. Také by měl být v teráriu nějaký kámen nebo větev, aby se o ní mohl had otírat, a tím vlastně kůži sundat. Kůže je pak naruby, takže odtud asi známá věta maminek – svlékáš se jako had.

Co nejvíce na svých zvířátkách oceňujete?

Těžko říct, co konkrétně. Asi všechno. Je nenáročné, dá se i pochovat a pohladit, dokonce v létě i vyvenčit nebo si občas zaplave i ve vaně.

Co říkají vaší zálibě rodina a přátelé?

Rodina to vzala dobře, někdy i chtějí hada půjčit, aby si ho pochovali. Taťka několikrát ležel v obýváku a hřál si na prsou stočenou krajtu. Přátelé také nic neříkají, někdo je ale nesnese, tak se jim to nesnažím vnutit. Přítelkyně se jich zatím bojí, ale dokud sou v teráriu, tak je respektuje. Prostě to ke mně už tak nějak patří a kdo chce, ten to pochopí, nehledě na to že tři hadi přece nejsou zas tak moc.

Je nějaké zvíře, o které byste ještě stál?

Tak chtěl bych ještě korálovku sedlatou, užovku rybářskou, hroznýšovce duhového, pak nějakou albinotickou formu krajty a takové trošku nesplnitelné přání je kobra královská, je to totiž opravdu nádherný had.

Jaké máte další koníčky?

Tak asi jako každý kluk mám rád auta a už asi šest let se zajímám o tuning. Nic víc, co bych považoval za svého koníčka mě nenapadá.