Sad se rozprostírá na ploše přes 90 hektarů, což je jen pro orientaci něco kolem 180 fotbalových hřišť. „Plocha je to opravdu velká, máme co dělat, abychom stihli všechna jablka otrhat," uvádí Mamica. „

Měli jsme smůlu, že nám přibližně 40 procent jablek pomrzlo, ale jinak na ostatních stromech byla úroda velice dobrá. Musíme pokrýt ztráty z ostatních stromů, abychom nějak vyžili," říká sadař. „Bohužel z ekonomického hlediska je tato práce méně lukrativní než dříve. Výkupní ceny jsou nedostačující pro pokrytí nákladů v sadu," dodává.

Již na první pohled je zřejmé, že ve dvou lidech, kteří sedí v kanceláři, se celá sklizeň nedá stihnout. „ Samozřejmě, že to neděláme jen ve dvou. Máme brigádníky, ale to je další problém, kterému musíme v této době čelit," uvádí. „Zaměstnanec totiž musí jít na lékařskou prohlídku, která stojí nějaké peníze a jemu se pak práce v podstatě nevyplatí. Ani dojíždění sem k nám není jednoduché. Kvůli těmto problémům máme patnáct brigádníků. Potřebovali bychom jich tak o polovinu více," dodává Mamica.

„ Je mi to líto, protože dříve nám chodily vypomáhat školy tady z tachovska. Teď je problém takový, že se musí získat povolení od rodičů, od žáků a od školy, že souhlasí se sběrem. A škole se to vlastně v konečné fázi ani nevyplatí, protože jsou s tím velké starosti. Žáci si zde ale užili spoustu srandy jak při sběru, tak při ubytování. Většina z nich na to dodnes vzpomíná. Myslím si, že zaniknutím akcí tohoto typu, se dětem vzal kus mládí," prohlašuje Mamica.

Jablka se v areálu sadu rovnou třídí podle jakosti. „ Ty horší jablka jdou na průmyslové zpracování, ze kterých se vyrábí buďto mošty, nebo šampony. Máme zde také jablka ke zpracování, které berou domácnosti na zavaření a pak máme také volný prodej, kde si mohou lidé zakoupit to nejlepší z našeho sadu," říká sadař. „Zbytek jde do volného prodeje," dodává.

Na brigádu sem chodí také Vladislav Lacko z Přimdy, který jinak pracuje v lese, ale pro málo práce v těchto měsících, si musel jít přivydělat jinam. „ Tato práce se mi docela líbí, protože jsem venku, což mám rád," říká Lacko. Brigádníci trhají jablka do železných boxů, které následně sváží traktor na jedno místo. „ Za jednu hodinu se mi podaří nasbírat jeden box, který váží přibližně 350 kilo. Za den takových beden zvládnu přibližně sedm," dodává brigádník.

Po očesání všech jablek, pro sadaře práce ale nekončí. Musí jabloňové aleje zazimovat. V zimě je potom čeká samotné stříhání větví, které na strom nepatří. „Je to nepříjemná práce. Dělá se v zimě a sněhu. Je to hodně o fyzické zdatnosti a morálce. Já vždycky říkám, že se tímto pozná nátura člověka. Ten kdo nechce, nebo neumí fyzicky pracovat, vydrží maximálně týden, více ne," podotýká Mamica.

Lukáš Hilpert