Jaké máte z oslav jubilea pocity?

Teď, když si promítnu celé dění, tak jedině dobré pocity.

Už jste zaznamenali nějaké ohlasy od ostatních účastníků?

Ohlasy už se ke mě nějaké donesly. Nechci se vyloženě chválit, ale podle těchto ohlasů se nám oslavy povedly. Mnoho spolků totiž podobné akce vůbec nedělá, takže ti kluci sem k nám jezdí rádi kvůli atmosféře, náladě, pohodě. Nikdo si tady nic nezávidí, vše se děje v přátelském duchu a v pohodě.

Vy jste si pozvali i přátele ze zahraničí…

Přátelé z Německa byli u nás vlastně poprvé. Byl mezi nimi i emigrant, který do Německa odešel před mnoha lety z Čech. Ten říkal, že jsou přímo nadšeni, protože něco podobného se tam nedělá. Nejsou prý schopni se tolik spontánně odvázat. O tom svědčí i to, že v závěru s námi některé hornické karmíny zpívali i česky.

Popište ve stručnosti, co všechno jste při výročí zažili.

Dopoledne bylo určeno přednáškám o stříbrském rudním revíru, přesněji o stříbrských minerálech, o rudním hornictví a o hornickém spolku. Mimo jiné byl u nás poprvé spuštěn film o šachtě Ludovika ve Španie Dolině. Dojem perfektní, velmi poutavý, dominující zvuk, kolosální. Po společném obědě se většina zúčastnila prohlídky hornického skanzenu a štoly Prokop. Odpoledne se vzácní hosté sešli na radnici na malém společenském setkání u starosty města Bohuslava Červeného.

Centrem oslav bylo stříbrské muzeum, kde byl připraven na odpoledne poutavý program. O co se konkrétně jednalo?

Před budovou byly již připraveni dělostřelci z královského horního města Jihlavy, kteří předvedli parádní ostrostřelbu houfnicemi ze 14. a 15. století. V novém konferenčním sále Muzea již byli nastoupeni praporečníci a ke slovu se dostal dětský pěvecký sbor ze Základní školy Mánesova pod taktovkou Blanky Červené. Nejpůsobivější písničkou asi bylo jejich samotné pěvecké zakončení neznámou hornickou karmínou Proto tedy připijme hornickému stavu.

Když jsem byl v pátek ráno na zahájení bloku přednášek, zahlédl jsem tam několik sad vyznamenání. Za co a komu jste je udělovali?

Vyznamenali jsme členy hornického spolku ve Stříbře, naše kamarády z Čech, Slovenska a Německa za jejich kamarádství, kolegialitu a obětavost pro zachování hornických tradic v našich významných horních revírech pro budoucí generace. Konkrétně vyznamenání dostali paní Malšovská a Pastorová, pánové Mráz, Dvořák, Merc, Liška, Nejedlý, Eyer, Krob, Vachulka, Sitár, Kuchař, Milec, Merc, Kovář, Havel, Votava, Nenutil, Kočka, Vítovec, Teplík, Granec, Jiskra a Kutscher. Nezapomnělo se poděkovat sponzorům, dárcům, obdivovatelům, příznivcům, ale i politikům. Nemohli jsme opomenout naše nejstarší Karla Toffla, Jindřišku Šrámkovou, paní Svobodovou a Jaroslava Plecháče. Nezapomněli jsme ani na naše bývalé městské představitele Rudolfa Svobodu a Petra Bursíka. Na závěr byly dekorovány hornické prapory stuhou setkání.

Spolek funguje deset let. Za co si zaslouží pochvalu?

Zaznělo to i z úst řečníků při zdravicích. Jednoznačně se s obdivem shodli na desetileté práci členů hornického spolku při rekonstrukci štoly Prokop, při vybudování hornického skanzenu, při rozšíření hornické stezky, při velmi výrazné propagaci hornického města Stříbra v republice i v zahraničí.

Hornické tradici se věnuje i stříbrské muzeum. Co v něm návštěvníci po jeho otevření najdou?

Tak bude to především velká mineralogická expozice a je to první expozice pro novou sezonu. Tu ředitel muzea Zbyněk Navrátil slavnostně otevřel právě v pátek při slavnosti výročí spolku. Zároveň byla představena výstava Geoloci ke vzniku mezinárodního Česko-bavorského geoparku.

Několikrát jste při tomto rozhovoru zmínil pojem hornická karmína. Můžete jej objasnit?

To souvisí s naším hudebním programem. K poslechu a dobré náladě hrála všem přítomným hornická kapela našeho spolku pod vedením kapelníka Vojtěchovského­.S tou jsme si mimo jiné připomněli životní výročí našeho člena Josefa Lišky a kamaráda z Pezinku Štefana Granece. Večer gradoval za pomoci kantorů Petra Milce a Zdeňka Mráze při sérii hornických karmín. A hornické karmíny, to jsou hornické písně, které jsou zakotveny i zákonem. Je to hornický zákon z devatenáctého století, podle kterého jsou studenti třetích ročníků báňských škol pasováni do cechu hornického – právě za zvuků hornických karmín. Tato tradice se dodržuje dodnes, letos budou studenti na horníky pasováni koncem dubna v Mostu.