Vidět v noci v přírodě tmu a čisté hvězdné nebe nad hlavou je dnes téměř nemožné. S jistou mírou nadsázky lze říci, že tma je nedostatkovým zbožím. Nedávno vydaný Nový světový Atlas světelného znečištění uvádí, že Mléčnou dráhu nevidí šedesát procent Evropanů, a Evropa je zasažena na téměř devadesáti procentech území světelným znečištěním. Přesto i v naší krajině na Tachovsku zůstalo několik málo míst, kde je v noci tma. Jde o příhraniční oblast Českého lesa v okolí Havranu a v domažlické části Českého lesa o lesy kolem Zvonu a Čerchova.

I zde není ale tma dokonalá, přesto jde o vzácná místa s minimálním světelným znečištěním. To vítají lidé toužící vidět v noci hvězdné nebe, astronomové ale i ornitologové. „Přebytek světla vede k tomu, že ptáci přestávají rozeznávat den a noc," uvedl pro Deník tachovský ornitolog Karel Machač. Problematické spatřuje svícení do nebe. „Ptáci pak létají ve světelných kuželech a neopustí je. Ztratí orientaci a vysílením zemřou." Další negativní vliv má například do nebe směřující osvětlování obřích reklam. „Za tím se stahuje hmyz a za hmyzem zase ptáci i netopýři. Opět i zde se ptáci špatně orientují a hynou," dále uvedl ornitolog.
Doslova jako o odstrašujícím případu hovoří ornitolog o průmyslové zóně na Nové Hospodě a podobných místech. „Dnes když tudy projíždíte, tak jakoby jste projížděl městem, jak strašně je zóna nasvícená," poukázal.

Proto jako ochránce přírody, ale také jako člověk, který se s oblibou zahledí na noční nebe je rád za alespoň zbytky míst, kde je v noci téměř přirozená tma. „Zatím velmi dobrá je oblast Chráněné krajinné oblasti Český les v těch místech, kde není obydlená. Světelné zdroj jsou tam tak nízké, že opravdu je možné krásně vidět noční oblohu," dodal ornitolog Machač.

Také astronomové chtějí v noci tmu. Z přesvícených měst vyráží pozorovat hvězdy do světelným smogem co nejméně zasažených míst.

Podle astronomů obloha téměř vůbec vidět není 
v Plzni a katastrofou je 
v tomto ohledu Praha nebo Ostravsko. „V Plzni můžeme pozorovat jen Slunce, Měsíc a planety nebo vzdálenější objekty, které jsou velice jasné. Když půjdeme ale do těch oblastí, kde je obloha málo znečištěná světelným smogem jako je Manětínská oblast, Jizerské hory a také Český les, tak tam uvidíme i pouhým okem mnohem více hvězd a Mléčnou dráhu," popsal situaci vedoucí Hvězdárny Plzeň Lumír Honzík.

Astronomové se i snažili o změnu zákona. „Ale je to velice těžké, pokrok nejde zastavit. Nám nejde o to, aby se nesvítilo, ale aby se svítilo rozumně, tam, kam se má a ve správný čas. Noční obloha vlastně představuje podobně jako hrady a zámky určité kulturní bohatství a to by se mělo zachovat pro další generace," dodal vedoucí plzeňské hvězdárny.