Roman Krauskopf z Boru se musí odívat do oranžové vesty, i kdyby mu tato barva byla sebevíc protivná. Jako člověk odsouzený k alternativnímu trestu obecně prospěšných prací ji musí nosit. Je totiž součástí pracovní výstroje. A u té samosprávy, kde trest vykonává, na ní prostě bazírují . „Městský úřad v Boru trvá na tom, aby lidé určení k úklidu nosili pracovní oděv doplněný oranžovou vestou. Každý si může rozmyslet, jestli vestu bude nosit, nebo si nechá proměnit trest na vězení,“ komentoval Krauskopfovy námitky místostarosta Boru Petr Myslivec. „Je to ponižující. Přece není smyslem trestu ponižovat člověka a nutit ho, aby vestu nosil,“ namítá Krauskopf. Podle něj není správné ani to, aby město nutilo zedníka vykonávat úklidové práce. „Já udělám dobře, zodpovědně, práci zednickou. Ale nechtějte po mně, abych zametal ulice, a měl tu oranžovou vestu, aby si všichni říkali – podívejte, on má alternativní trest,“ zlobí se odsouzený. Předsedu tachovského soudu Jana Kříže udivuje, že si odsouzený vůbec dovolí klást nějaké podmínky. „Formu trestu musí odsouzený přijmout se všemi podmínkami. Pokud je někde zvyklostí, že se kvůli bezpečnosti nosí oranžové vesty, musí ji nosit také,“ říká. Už vůbec prý není možné, aby si odsouzený vybíral práci. Alternativní trest totiž není brigáda ani milodar. „Nezáleží na vzdělání, jen na zdravotním stavu. Pokud odsoudíme člověka s právnickým titulem, tak vy myslíte, že mu nabídnu místo u nás u soudu, třeba aby tu dělal soudce? To je přece nesmysl,“ říká Kříž. Podle něj je věštšina alternativních trestů vykonávána formou úklidu. „Odsouzení by si to měli uvědomit a pokorně to přijmout, jinak by se také mohlo stát, že je města začnou odmítat. A pak so všichni odsouzení dostanou do prekérní situace. Když nebude trest kde vykonat, promění se zkrátka na vězení,“ vysvětluje Kříž.
