Společně se svým kamarádem absolvovali cestu na podzim a vydali se na kolech z Washingtonu. Jejich cesta skončila po 3579 kilometrech na pomezí Nového Mexika a Arizony. „Byli jsme oba nachlazené, zmoženi nelepšícím se kašlem, unaveni. Nebylo už možné dál pokračovat. Do Los Angeles, kam jsme chtěli na kolech dojet, jsme nakonec dorazili vlakem. Chybělo nám zhruba 900 kilometrů, ale dál to prostě nešlo,“ uvedl.

Na kolech šlapali bez dne odpočinku čtyřiadvacet dnů. Překonali Apalačské hory, řeky Ohio, Mississippi. Podívali se i ke Grand Canyonu. Ale celkově cesta oba cyklisty poněkud zklamala. „Velkou část cesty jsme se nudili. Těšili jsme se na zajímavou krajinu, přírodu, ale nic z toho jsme v podstatě neviděli. To, co nás nejvíce překvapilo, byla skutečnost, že jsme vlastně mimo silnici vůbec nikam nemohli. Všude podél silnice byly natažené ostnaté dráty, zatarasené polní cesty, podél nekonečných listnatých lesů všude cedule zakazující vstup,“ popsal tachovský lékař.

Chuť si trochu spravili až poslední dny a pak v Kalifornii, kam dojeli vlakem a na kolech jezdili pak po Los Angeles. „I když nás krajina trochu zklamala, na druhou stranu jsme se po celé trase setkali s velmi milými a přívětivými lidmi. Vždy se zajímali o naši cestu, snažili se nám všemožně pomoci, vyjít vstříc.“

Pokud by někdo chtěl podobnou cestu absolvovat, doporučuje Kozlík vybrat si cestu po slavné Route 66. „Není to tak dlouhé a uvidíte více. Případně projeďte národní parky na západě USA, nebo Pacifickou vyhlídkovou silnici od Vancouveru do Los Angeles.“

O cestě napříč USA na kolech připravujeme s Milanem Kozlíkem obsáhlý rozhovor.

Ilustrační foto.
Školy mají problém. Těžko shání kvalifikované učitele