Čtvrteční podvečer byl věnován několika přednáškám. Martin Liška hovořil o vzácných ptácích obývajících vodní toky Tachovska a to o ledňáčku a skorci. Miroslav Trégler přiblížil, jaké orchideje rostou v severní části Českého lesa a které v posledních letech nebyly vůbec nalezeny. O historii zaniklé obce Pořejov vyprávěl historik Zdeněk Procházka. Místo zoologa Evžena Kůse, který se omluvil, si slovo vzal ornitolog Pavel Řepa a přítomní se dověděli o výskytu a životě datlíka tříprstého, jež je velice vzácným obyvatelem Českého i Slavkovského lesa.

Velice zajímavým bylo vyprávění o racích žijících ve vodách Českého lesa i v jeho širším okolí. Toho se zhostil David Fischer z muzea v Příbrami. U nás v současné době žije rak říční, rak kamenáč, rak bahenní, rak signální a rak pruhovaný. Jen první tři jsou ale našimi původními druhy. „Jsou nesmírně náchylní na račí mor, který přenáší invazivní druh raků. Invazivní raci na mor neumírají, jen jsou přenašeči,“ uvedl Fischer s tím, že populace původních druhů raků jsou doslova decimovány právě račím morem. „Například řeka Mže byla ještě před několika lety plná raků. Dnes je tu stěží raka najít a to od horního toku až k přehradě Hracholusky,“ poukázal na úbytek tohoto největšího korýše.

Jistou zajímavostí je i mýtus, že raci mohou žít pouze v čisté vodě. Pozorování přinesla zjištění, že kvalita vody je až na jednom z posledních míst, mnohem důležitější pro život raků je dobré členité kamenné dno a proměnlivá hloubka vody. „Je až neuvěřitelné, kde všude jsem raky nacházel, u jakých doslova stok,“ dodal. Raky také ohrožuje lidská činnost v podobě neodborných zásahů do vodních toků a nesprávných protipovodňových opatření.