Na základě dochovaných fotografií byl zpracován projekt s navrácením sanktusové věžičky, která byla na střechu osazena tento týden. Po dlouhých letech tak má původní špitál zase zpět svoji dominantu. Do části zvané makovice vložilo město měděnou schránku se vzkazem pro budoucí generace. Na sepsání listiny se podílel známý historik Kladrubska Jiří Čechura a budoucí nálezci z ní zjistí informace o historické budově i městečku. „Na listině je vylíčen život kladrubských občanů v současné době, popsán je především rok 2020 a zmíněna je i koronovirová pandemie, která zasáhla do života našich občanů. Schránka obsahuje také dva výtisky Tachovského deníku, mince, Kladrubský zpravodaj, ale i historické fotografie,“ sdělila Deníku starostka Hana Floriánová. "Podle náhodných reakcí spoluobčanů soudím, že se jim věžička líbí, stejně jako mně. Zejména ze strany od Mileva je vidět z dálky a dotváří pěkný pohled na město," dodala.

Rekonstrukce krovu a střechy historické budovy je rozplánována do tří částí a dokončit by se měla příští rok, kdy bude nově opravena pravá strana střechy včetně komínu a vytvoření vikýře, tzv. volského oka. Loni, kdy stavební práce začaly, byla opravena levá část střechy a poté následovala druhá část, tedy osazení věže. Celkové finanční náklady na celý krov a střechu jsou vyčísleny na šest miliónů korun. Samotná druhá etapa stojí 1,3 milionu, přičemž půl milionu korun bylo uhrazeno z dotace Ministerstva kultury z havarijního fondu.

Budova v Husově ulici je známá jako špitál, dříve někdejší chudobinec a také z důvodu jejího stavebního stavu i jako „dům hrůzy“. Na jeho místě stála už od roku 1566 původní gotická budova špitálu, o jejíž postavení se zasloužil klášterní opat Josef Wron. Ta ale při velkém požáru v roce 1711 zcela shořela. V roce 1835 byla postavena nynější budova, kterou vybudoval kladrubský stavitel Michael Mrasek v pozdně barokním slohu s valbovou střechou a věžičkou. Peníze na tuto stavbu resp. na dobročinné účely odkázal kladrubský rodák Johann Nepomuk Scheppl, dvorní rada apelačního soudu ve Vídni. Jako poděkování tomuto mecenáši byla nad vchodové dveře usazena mramorová deska, která tento záslužný čin připomíná. Nad ní bývala ještě bronzová busta štědrého dárce, ta však už dlouho chybí. Po druhé polovině padesátých let minulého století sloužila budova kladrubské škole při nedostatku učeben, ale i jako hudební škola nebo obecní knihovna.