Přivolané archeology čekal pohled na ostatky těla bez lebky s chybějícími částmi obou končetin a částí pánve. Tělo bylo uloženo hlavou na západ, s rukama složenýma na břiše s propletenými prsty. Nález, ke kterému došlo v prosinci 2020, byl už tehdy předán k antropologickému výzkumu do Západočeského muzea v Plzni, kde jsou zakonzerovány i ostatní nalezené artefakty z odkrytého hrobu.

Osmnáct žáků v červnu odešlo, osmnáct prvňáčků v září nastoupilo.
Základní škola v Černošíně letos přivítala rekordní počet prvňáčků

Archeologové a antropologové se domnívají, že tento kostrový hrob byl vykopán v první polovině 17. století, před rokem 1664. V tomto roce se členové řádu benediktinů, kteří v té době klášter vlastnili, pustili do raně barokní přestavby starého konventu a hrobová jáma byla překryta novou stavbou.

Odborníkům se sice nepodařilo zjistit pohlaví, vědí ale že osoba nebyla vysokého vzrůstu, výška postavy byla vypočítána mezi 139,1 a 149,1 centimetry. Díky znatelným změnám na páteři a klíčních kostech bylo usouzeno, že s velkou pravděpodobností šlo o člověka, který určitý čas vykonával těžkou manuální práci. „Samozřejmě čekáme na každou novou informaci ohledně tohoto nálezu. Pohlaví se tedy už nejspíš nedozvíme, ale díky moderním technologiím byl vzorek kosti podroben výzkumu v radiouhlíkové laboratoři v Praze a tudíž už víme, že osoba u nás pohřbená žila nejspíše v letech 1475 až 1632,“ řekla Deníku pracovnice kláštera Silvie Strachotová, která citovala ze zprávy záchranného archeologického výzkumu z roku 2020.

Přes 200 návštěvníků si nenechalo ujít již tradiční akci Plzeňského kraje, která přibližuje lidem život netopýrů.
FOTO: Návštěvníci se ve Světcích seznámili se životem netopýrů

V článku archeoložky Mgr. Lindy Fosterové „Život v řádu a archeologie v roce 2020“, který se nachází na webových stránkách kladrubského kláštera, je patrné, že v součástí nálezu byly i další artefakty. Například drobné korálky nalezené v okolí rukou byly dle archeoložky původně součástí růžence, který byl zemřelému vložen do rukou. Velký gombík u krku a kulovité knoflíky na hrudi napovídají, že zemřelý byl oděn do rubáše, který byl sepnut sponkou s očky a spínadlem, z něhož se dochoval bronzový hrot.

Zvláštností je i fakt, že tělo nebylo uloženo do rakve. Bylo zakryto hrubě lámanými destičkami opuky. Na jednom úlomku opuky byl při odkrytí znát otisk kosti. „Opuka se v okolí nevyskytuje. Musela být dovezena odjinud. Nebyla používána ani při stavbě samotného kláštera,“ zamýšlí se kastelán Milan Zoubek.

Návštěvníci, kteří od příštího roku navštíví zrekonstruovaný klášter, se tak mohou těšit nejen na nové expozice, ale i spoustu perliček, které jim průvodci o tomto časovém období rekonstrukce budou vyprávět.