Tak už je to tady! Po několikatýdenním papírování už konečně držím v ruce letenku, bez které bych se do letadla, jehož konečnou stanicí je Moskva, jen těžko dostávala. Nikdy bych nevěřila, jak složité bude dosáhnout získání všech potřebných dokumentů a potvrzení. Jak se říká v jednom českém filmu: „Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.“ Ale tyhle starosti mám již za sebou.

Teď už se přede mnou otevírá zcela jiná cesta – příští týden touto dobou již budou ubíhat první momenty mé tříměsíční studijní stáže v Moskvě na Lomonosově státní universitě. Je právě Rusko správnou volbou? Nejspíš jste si stejně jako každý, komu jsem svůj záměr sdělila, položili otázku – proč právě Rusko? Proč ne třeba Amerika nebo Anglie? Nejlepším příkladem byla jedna z mých kamarádek, která, když jsem jí oznámila, kam se chystám na celé tři měsíce, mi dokonce řekla, že by raději nechala školy, kdyby jí nutili jet právě do Ruska.

V duchu jsem se musela tehdy nad jejími slovy zasmát. Kdyby tak tušila, jak bylo těžké tuto stáž získat a jaký o ni byl zájem. Stejně jako tehdy jí tak i vám vysvětlím, proč právě Moskva. Hlavním důvodem je jistě můj obor studia – jsem totiž druhým rokem studentkou Mezinárodních vztahů a východoevropských studií na Filozofické fakultě v Plzni. Z toho plyne, že ruština je mým profilovým jazykem a ruská kultura hlavní náplní mého studia. Přiznám se, že před tím než jsem se začala ve škole podrobně věnovat východní Evropě, tak jsem i já, stejně jako většina lidí, patřila mezi odpůrce zemí bývalého východního bloku.

Když mi někdo řekl „Rusko“, tak jsem si představila jen komunismus, zimu a Stalina. Když jsem ale začala tuto kulturu blíže poznávat a věnovat se její historii, tak mně nadchla. Rusko je samo o sobě tak specifickou zemí, že je v něm stále co objevovat. Navíc v dnešní době už dávno neplatí, že Rusko je chudou zemí, která nemá co nabídnout. Vždyť Moskvu sám mistr Karel Gott srovnal s Paříží. Je tu nepřeberné množství památek, zajímavostí a jedinečných tradic, se kterými se chci během svého pobytu seznámit. Nesnadný úkol Jak jsem se ale již výše zmínila, tak rozhodnutí strávit semestr v Moskvě s sebou neslo spoustu překážek.

Poprvé jsem se pokoušela získat stipendium přes Ministerstvo školství, které však nabídlo pro naši univerzitu pouze dvě stipendia ke studiu v Rusku, o které byl obrovský zájem a já žel nepatřila k těm, na které se usmálo štěstí. Několik týdnů na to jsem získala kontakt na vyučující z pedagogické fakulty, která mi v rámci výměnného programu nabídla možnost strávit semestr na Katedře cizích jazyků na Lomonosově universitě. I zde se však skrýval problém a to ve financování pobytu, na které škola nepřispívá. Po uvážení jsme se s rodiči rozhodli, že tuhle příležitost si nenechám ujít a budeme pobyt financovat z vlastních zdrojů.

Existuje snad lepší způsob jak využít peníze, které mi nechal děda na studia, než ke studiu v Moskvě? Myslím, že ne! Rozdělím se o své zážitky Samozřejmě, že jsem ihned začala brouzdat po internetu a vyhledávat nějaké informace o Moskvě a přímo o Lomonosově universitě. Podařilo se mi narazit hned na několik cestopisů od lidí, kteří již cestu, podobnou té mé, absolvovali. Žel většina záznamů byla více než pět let stará, a tak pro mě byly některé informace velmi málo použitelné.

Rozhodla jsem se tedy, že i já budu podávat zprávy o své cestě, a kdo ví, třeba jednou budou pomocníkem jiné vystrašené studentce či studentovi, kteří se rozhodli odletět naprosto sami na druhou stranu světa. Zároveň mě také napadlo, že by třeba moje putování mohlo být zajímavé i pro ostatní, jelikož jak se znám, tak bude jistě plné nečekaných, nepříjemných a pro mě téměř neřešitelných situací.

Doufám ale, že pro mě bude tahle cesta školou života, a že i tu zprvu neřešitelnou situaci nakonec vyřeším a vše dobře dopadne. Nesmím také zapomenout dodat, že tohle bude naprosto poprvé, kdy se někam vydávám bez přítomnosti maminky, tatínka, sestry či kamarádky, takže jistě přijdou chvíle, kdy se mi zasteskne a budu mít chuť se vším, za pouhé dva tisíce storno poplatku za přeobjednání termínu odletu, skoncovat a nasednout na letadlo směr domů. Ale snad se mi podaří tyto duševní pohnutky překonat a vydržet. A pokud budete chtít, tak můžete i vy prostřednictvím mých přípěvků společně se mnou objevovat život uprostřed Moskvy.

Lucie Vinterová