Návštěvníky ale překvapilo počasí. "Podle předpovědi mělo být krásně, a proto bylo připraveno jeviště na vyhlídce před severním vchodem do chrámu. Ale najednou přišly mraky a déšť. Pracovní tým rychle ukryl pódium pod plachtu. Právě riziko kluzké podlahy bylo společně s drobným deštěm důvodem, proč ještě pět minut před oficiálním začátkem nebylo jasné, zda se představení odehraje. Na přesun jeviště bylo bohužel pozdě, a tak všichni čekali, zda počasí umožní Viktorovi Černickému odehrát kus náročný na koncentraci i fyzickou zdatnost. Hudební doprovod si při přestavení vytváří podupáváním, kterým i graduje jednotlivé situace. Bylo jasné, že pokud bude kapat, představení nebude. Riziko uklouznutí bylo příliš velké," vysvětlovala Silvie Strachotová ze správy kláštera Kladruby.
Počasí se ale nakonec umoudřilo a jedinečný projekt týmu Tance Praha se uskutečnil. Viktor Černický v neustálém pohybu a podupávání vytvářel nejrůznější konstrukce z 22 konferenčních židlí. "Bylo to úžasně připravené, tato dočasná architektura korespondovala s klášterním chrámem v pozadí. Rytmus, vytvářený performerem a v divadelním prostředí jediný zvuk provázející představením, nebyl díky zpěvu ptáků a projíždějícím autům natolik dominantní. Přesto jeho přerušení ve chvíli, kdy se protagonista rozhodl poslední židli vynést na štos již na sobě stojících, byl významný. Závěrečný potlesk byl opravdu veliký a diváci si domů odnášeli pompézní zážitky. A prý i inspiraci, co vše se dá se židlemi udělat," dodala Silvie Strachotová.
