Její vyprávění zasáhla srdce téměř čtyř stovek lidí. „Paní Věra strávila necelých 20 let v gulagu, stále však s pevnou a hlubokou vírou, že Bůh je s ní a ona se se sestrou jednou vrátí domů na rodnou Moravu," přiblížila Iva Csanálosi, vedoucí tachovského hospicu, který přednášku ve spolupráci s evangelickou církví a kulturním střediskem uspořádal.

Dopoledne přišlo do Kina Mže na besedu s Věrou Sosnarovou téměř 300 studentů tachovských škol. Večer si vyprávění poslechla stovka lidí různých generací v klubu Sedmdesátka.

„Všichni poslouchali se zatajeným dechem a mnohdy se slzami v očích. A na závěr paní Věře vzdali hold a poděkovali dlouhým potleskem vestoje," uvedla Csanálosi s tím, že vybrané vstupné od studentů i dobrovolné vstupné z besedy pro veřejnost bylo s láskou darováno právě paní Věře.

Příběh letos pětaosmdesátileté Věry Sosnarové zpracoval spisovatel Jiří Svetozar Kupka v knize Krvavé jahody, která poprvé vyšla v roce 2008.

Věrně popsal příběh ženy, která po odsunu v roce 1945 strávila 19 let v pracovních táborech v Rusku a poté pracovala ve slévárně, než se jí po mnoha peripetiích podařilo vrátit na rodnou Moravu.

Příběh je zahrnut také do projektu Paměť národa – příběhy 20. století.

Věra Sosnarová se do Ruska dostala v roce 1945 spolu s matkou, Ruskou, která přišla na Moravu s manželem – českým legionářem. Věře bylo čtrnáct, její sestře Nadě devět.

Poprvé byla znásilněna cestou v dobytčáku. Toto zacházení přivedlo matku obou dcer k šílenství a když se je v záchvatu pokusila zabít, byla zastřelena.
Sestry se tedy staly sirotky a nepředstavitelné utrpení v lágru jim pomáhaly překonat Polky, internované spolu s nimi. Vrátit na rodnou Moravu se jim podařilo po 34 letech.