Konstantinovy Lázně totiž od začátku týdne hostí další část programu Kulturních Konstantinek v podobě Sochařského prodlouženého týdne. Desetidenní akce není ve městě žádnou novinkou, již v minulých letech se zde sešlo několik umělců, aby během prodlouženého týdne vytvořili z obyčejného kusu pískovce umělecké dílo.

Celý projekt je navíc pod záštitou osoby, která je se sochami v Konstantinových Lázních velmi dobře spjata. Řeč je o Jaroslavu Šindelářovi, známém českém akademickém sochaři, malíři a restaurátorovi, který se podílel například na restauraci soch na Rooseveltově mostě v Plzni, v klášteře augustiniánů v Domažlicích, v klášteře v Teplé a Kladrubech. Jeho dílem je ale také jeden ze symbolů Konstantinových Lázní, socha Šviháka lázeňského. Spjat je také se Soukromou střední umělecko-průmyslovou školu Zámeček v Plzni, jejíž někteří studenti se od pondělí prezentují i v lázeňském městečku.

Postupně vznikající umělecká díla má pod svou taktovkou šestice sochařů různého věku a z různých koutů republiky. Každý se na věc kouká vlastním okem, ale jedno mají společné. A to téma soch, které je letos Konstantinovy Lázně – místo naděje.

Nikdo nemůže tvrdit, že sochání do kvádru pískovce je jednoduchá záležitost. Účastníci kamenosochání se rozhodně zapotí. „Většinou začínáme tak kolem osmé hodiny ranní a pak už je to na vlastním úsudku. Většinou ale pracujeme tak kolem deseti hodin. V tomto počasí to rozhodně není žádný med, ale člověk si postupně zvykne. Navíc je skvělé sledovat, jak dílo postupně vzniká,“ řekl během práce student Soukromé střední umělecko-průmyslové školy Zámeček v Plzni Daniel Doležal.

Práce všech sochařů samozřejmě neskončí jak se říká v šuplíku. Díla budou moci dodělávat až do příštího pátku, tedy do 28. července, kdy dojde také k oficiálnímu ukončení kamenosochání. Sochy pak budou na stejném místě trvale umístěny a stanou se součástí parčíku v centru obce.