„Několik obcí ji využívalo, ale nebylo to v nějakém masovém měřítku. V letošním roce pracovalo na okrese ve veřejné službě přibližně pětačtyřicet nezaměstnaných," uvedla ředitelka tachovského úřadu práce Jana Šimková.

Městem, které na Tachovsku využívalo práce nezaměstnaných nejvíce, byla Přimda. „Touto formou jsme zaměstnávali dvanáct lidí. Na starosti je měla naše místostarostka. Musím říci, že pro nás to byla organizační práce navíc. Museli jsme jim práci předem vybrat a vybavit je pracovními pomůckami. Vidím to tak, že naopak naše město pomohlo státu," řekl k věci starosta města Miloslav Kunt.

Lidé tak čistili příkopy podél cest, odstraňovali nálety nebo uklízeli pozemky ve městě a přilehlých osadách. „Většina z pozemků, na kterých tito nezaměstnaní prováděli úklid, stejně nepatřily městu. Buď byly ve vlastnictví silničářů, nebo pozemkového fondu. I když musím zároveň přiznat, že městu to také pomohlo," podotkl Kunt. „Příště si prostě na potřebné práce najmeme firmu, alespoň nám to ušetří organizační starosti a náklady s tím spojené," doplnil přimdský starosta.

Také kostelecký obecní úřad má zkušenosti s veřejnou službou. „Dříve jsme zaměstnávali ženu, která ale poté musela s tímto ze zdravotních důvodů skončit. Dnes už službu nevyužíváme. Je v podstatě neplacená v rozsahu dvaceti hodin týdně. Podle mne je to nehoráznost a diskriminace," řekl kostelecký starosta František Trhlík.

Na rozdíl od obcí a měst, které zrušení pracovní povinnosti nezaměstnaných výrazně nezasáhne, pro lidi v evidenci úřadu práce to už změna je. „Pokud dříve nezaměstnaný veřejnou službu odmítl, byl vyřazen z evidence uchazečů. Tím přišel o veškeré dávky," dodala Šimková. Podle informací, které má tento úřad k dispozici, by se už tak napříště stát nemělo.