Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Větve citrusů ve skleníku v Chodském Újezdu jsou opět obaleny grepy

Chodský Újezd – Přichází babí léto a venku je něco přes dvacet stupňů. Ale ve skleníku Jiřího Šlechty v Chodském Újezdu je na padnutí. Objektiv fotoaparátu se orosil po několika vteřinách a teploměr ukazuje téměř padesát stupňů.

6.9.2012
SDÍLEJ:

Jiří Šlechta z Chodského Újezdu má radost. Letos se mu urodily mimořádně velké grepy a mandarinky. Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Zatímco nám, lidem, je v tomto horkém a vlhkém prostředí na omdlení, rozvětvený citrus si doslova lebedí. Svému pěstiteli se za takové podmínky odměňuje každý rok až dvaceti kilogramy grepů.

Ty sice budou k jídlu až v prosinci, ale už teď obalené větve těžknou a k zemi je táhnou zatím zelené plody. Úrodu slibuje i o něco menší mandarinka.

Na začátku byly kaktusy

Citrusům se pěstitel věnuje skoro třicet let. „Nejdříve jsem měl stromky v květináčích na zasklené verandě. A když jsme v devětaosmdesátém stavěli barák, postavil jsem k němu i skleník. Citrusy jsem přesadil a od té doby rostou a plodí ve skleníku," řekl Deníku citrusář už v dýchatelnějším prostředí na zahradě pod korunou tzv. německé meruňky (i to je podle něj svým způsobem unikát, je to odrůda s plody podobnými blumám, která se v těchto končinách pěstovala spíše na začátku minulého století a Jiří Šlechta stromek dlouho sháněl – teď patří k dominantám na zahradě a poskytuje nejen plody, ale i stín).

Jiří Šlechta začínal s kaktusy. „Ty mě hodně bavily, dodnes jich pár mám, ale už se jim nevěnuji."

Učarovaly jej citrusy. „Byli jsme u příbuzných v Konstantinových Lázních a tam jsem viděl vzrostlý citroník. Žasl jsem nad ním. Později jsem od známých získal podnože plodného citroníku a sháněl jsem se i po roubech. Zasadil jsem a začalo se dařit," vypráví.

A dařilo se tak, že se z původní zvědavosti stala vášeň. Společně s dalšími příznivci citrusových plodin se pan Jiří stal zakládajícím členem tachovského klubu citrusářů. Těch se v osmdesátých letech scházelo i patnáct.

Citrusy nejsou tak náročné

Jiří Šlechta zkoušel pěstovat nejen citrusy. Experimentoval se stromovými jahodami, guajávou a dalšími tropickými plodinami. Zkoušel i kávovník. „A káva z něj byla úplně jiná, než kterou známe, a mnohem silnější. Byl jsem zvědavý, jestli to, co roste na druhé straně zeměkoule, by dokázalo vyrůst také u nás, když tomu přizpůsobíme podmínky."

Všechny experimenty ale byly extrémně náročné na teplo. Potřebovaly i v zimě kolem 19 až 25 stupňů ve skleníku. Jako nejvýhodnější se proto jevily citrusy. „Proto jsme k nim nakonec definitivně přešli. Citrusům se ve skleníku nemusí v zimě tolik přitápět, bezpečně přežijí i mráz do minus pěti stupňů," popsal pěstitel své zkušenosti. „Citrusy v prosinci dozrají a mají období klidu, kdy se zmenší i zálivka, aby tolik nerostly. A stačí jim přes zimu udržovat stálou teplotu kolem deseti stupňů Celsia," vysvětlil dále pěstitel.

Grapefruitový strom ovšem nesmí zmrznout. Do skleníku se také nesmí dostat mšice a citrusové stromky potřebují pravidelnou zálivku.

„Ta by měla být v pravidelných intervalech přes list," uvedl Šlechta s tím, že citrusový strom může naroubovat na semenáče. „Jednou za rok potřebují citrusy přihnojit a jednou za dva roky pak přidáváme superfosfát, který podporuje tvorbu květu a plodu."

Současný grapefruitový strom byl roubovaný před 28 lety, ovšem podnož je prý minimálně čtyřicetiletá.

Čerstvé vitamíny v prosinci

Šlechtovy zkušenosti se zúročily do stromu, který plodí každý rok patnáct až dvacet kilogramů kilogramů velkých žlutých šťavnatých grepů. „Úrodu už jsme přestali počítat, daří se teď v posledních letech každý rok. Naše grepy jsou určitě lepší, než ty dovezené, to máme vyzkoušené. Jsou větší a šťavnatější. Navíc je to i esteticky hezké, když utrhnete pár plodů i s větvičkou a můžete je někomu dát do košíku," uvedl.

Veškerou úrodu, kterou sklízí na přelomu listopadu a prosince, stačí Šlechtovi sníst, či rozdat. „Hodně toho rozdáme dětem a známým. Citrusy konzumujeme nejraději v čerstvém stavu," uvedl pěstitel s tím, že kuchyňsky je příliš nezpracovávají, ale zkoušeli citrusové želé. Chutnalo prý výborně.

Kromě radosti z úrody v prosinci, přináší pohled na citrusy další zážitek na konci zimy. „V únoru nebo v březnu, když je mírnější zima, kvetou. Nebo pak v dubnu. Když grepy kvetou, to je také pěkný pohled, protože květy mají opravdu pěkné. Pak už se osm měsíců dotvářejí a dozrávají plody," popsal Deníku Jiří Šlechta.

Z lásky k půdě

Původně se vyučil truhlářem, ale toto řemeslo provozuje už spíše jen pro zábavu – tedy pokud si najde nějaký čas.

Kromě pěstování citrusů totiž propadl farmaření. To je teď hlavním předmětem obživy. „Na vesnici jsem se narodil. Sice jsem se vyučil truhlářem, ale i tak vám ta půda nějak zůstane vrytá uvnitř, zůstane ve vás zakořeněná, takže jsem logicky také začal hospodařit. A baví mě to i přes těžkosti, které jsou s tím ve spojitosti s evropskou byrokracií spojeny," svěřil se Deníku.

Šlechtovi dnes obhospodařují na padesát hektarů půdy – pastviny, louky, pole. Pěstují převážně brambory a obilí, z hospodářských zvířat se věnují hovězímu dobytku, ovcím a prasatům.

A v zahradě najdeme kromě skleníku s citrusy také již zmíněnou německou meruňku, jablka, hrušky a po stěnách domu se plazí vinná réva. „To všechno je ale jenom jako doplněk, prostě z lásky k půdě se věnuji farmaření a věřím, že jednou to všechno předám synovi, který v tom bude pokračovat," uvedl na závěr farmář a pěstitel citrusů Jiří Šlechta.

Autor: Jiří Kohout

6.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Snímky z utkání Lom - Konstantinovy Lázně.
9

Lídři nezaváhali, Chodský Újezd i Lom nadále vládnou

Návštěva prezidenta ČR Miloše Zemana v Horšovském Týně
85

OBRAZEM: Měli byste opravit Míčovnu, vzkázal prezident v Horšovském Týně

FOTOGALERIE: Dva autoři vystavují v muzeu

Černošín – V černošínském muzeu byla zahájena výstava fotografií Moniky Šavlové z Kladrub a Štefana Kučíka ze Stříbra.

SLEDUJTE ON-LINE: Prezident Miloš Zeman diskutuje s občany v Horšovském Týně

Plzeňský kraj - Sledujte s Deníkem návštěvu prezidenta v kraji. 

FOTO: Města si po čtvrtstoletí znovu potřásla pravicí

Stříbro – Spolupráce mezi městy Stříbro na české straně a Vohenstrauss na německé straně, trvá už několik desetiletí. Ta oficiální, na základě smlouvy o partnerství, pak 25 let. A právě tu chtěli zástupci obou měst stvrdit společným přátelským setkáním.

Nebude to jednoduché, míní kouč Vrba

Lucern (od zvláštního zpravodaje Deníku) – V české lize suverénně kralují a zdolávají jednu těžkou překážku za druhou. A uspět chtějí také v Evropské lize. Fotbalisty Viktorie Plzeň čeká dnes večer třetí zápas ve skupině G – na stadionu v Lucernu se postaví FC Lugano, poslednímu týmu ve skupině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení