Tran Thi Minh Tam (45) vlastní obchod ve stříbrské Benešově ulici. Česky je často familiérně nazývána „Stáňa“. Mluvili jsme spolu o tom, že by se jednou chtěla vrátit do Vietnamu i o tom, že sníh mají jen na horách.

Stáňo, odkud pocházíte?

Já pocházím ze severního Vietnamu z města Viet Tri nedaleko Hanoje.

Jak dlouho žijete ve Stříbře?

Bude to jedenáct roků.

Kdy a proč jste do Čech přišla?

To už je hodně dávno, co jsem u vás byla poprvé – do Čech jsem přijela v roce 1982, konkrétně do Uherského Hradiště, ale vrátila jsem se domů do Vietnamu a žila jsem tam dalších deset let.

Co jste dělala v Uherském Hradišti?

Já jsem nepracovala přímo v Uherském Hradišti, ale kousíček od něj, v Babicích, v Hamé. Pět let. A potom jsem se vrátila domů. Můj muž Standa (přezdívka, pozn. red.), který si ve Stříbře po revoluci otevřel obchod, za mnou přijel do Vietnamu, kde jsme se vzali a společně potom v srpnu 1996 odjeli do Čech.

V Čechách žijete v kuse jedenáct let, to je docela dlouhá doba. Už jste si na to zvykla?

Trochu ano. Je to tady stejné jako u nás doma, mám tu dvě děti, které se tu narodily a chodí tu do školy.

S čím jste se nejhůř smiřovala?

No bylo pochopitelně strašně těžké naučit se řeč a to ještě zdaleka neumím všechno. Když tu dřív byl Standa, on uměl česky, tak mi pomohl, ale teď jsem sama a je to těžší. Naštěstí děti zde chodí do školy, a tak mi poradí.

A co počasí? Co třeba sníh? Vietnam přece leží nedaleko rovníku…

Sníh? Sníh znám (usměje se). I ve Vietnamu máme sníh. Sice ho není moc, je jenom na horách a musí být u nás velká zima, ale máme ho.

Vaříte česká jídla?

Ano, doma česká jídla vaříme, ale připravují je především moje děti - ony to umí lépe. Samy mi ukázaly co a jak a já potom vařila, ale jenom párkrát.

Setkala jste se někdy s tím, že by na vás Češi byli hrubí, protože jste cizinka?

Ano, několikrát se to stalo.

Ve Vietnamu prý ženy mají nosit jen volné kalhoty s dlouhou tunikou. Vy ale máte džíny. Nevadí to?

Ne, nevadí, my takové oblečení nosíme jenom při zvláštní příležitosti, třeba když máme nějaký svátek nebo svatbu.

V Čechách běžně slavíte vaše vietnamské svátky?

Ano slavíme vietnamský nový rok a stejně jako vy i my pálíme petardy. Kromě toho slavíme i Vánoce a Silvestr, takže vlastně všechno oslavujeme dvakrát.

Ve Stříbře je početná vietnamská komunita. Slavíte společně?

Ano, pochopitelně.

Mluvila jste o dětech. Máte v Čechách ještě nějaké jiné příbuzné?

Můj muž Standa už umřel … ale je tu ještě můj bratr, který nám přijel pomoct s obchodem. Jinak tady nemám nikoho.

Přemýšlela jste tedy někdy o tom, že byste se vrátila napořád zpátky do Vietnamu?

Domů chci jet na dovolenou. Standa si přál, aby tu děti chodily do školy - a protože chodí a jsou malé, tak tu musíme zůstat. Až budou samostatné, tak asi budu chvíli ve Vietnamu a chvíli v Čechách. Ale domů chci jet určitě, protože ve Vietnamu mám maminku a rodinu.