Vyučila se kadeřnicí, profesi se však maminka dvou dětí nevěnovala ve svém salónu na plný úvazek, neb pracovala v malé soukromé firmě. Salón, který měla v rodinném domě, dostal dokonce ocenění od známého kadeřníka Tomáše Arsova. „Bylo to v květnu 2020 a Tomáš Arsov mi přijel osobně předat výhru v soutěži na podporu nadějných kadeřníků a poradil mi, jak kadeřnictví vylepšit,“ vzpomíná Vladimíra. Ta sice do změn zainvestovala, ale postupně vyhořela a práce s vlasy a lidmi ji jednoduše přestala bavit. „Cesty osudu jsou prostě někdy nevyzpytatelné, najednou jsem už nechtěla komunikovat s lidmi, řešit účesy a barvy vlasů. Myslím, že to zná spousta lidí,“ vysvětluje zpětně drobná blondýnka.
Přestože péče o rodinu jí jako většině žen zabrala spoustu času, často vzpomínala na dětství, kdy s babičkou chodívaly sbírat léčivé bylinky a různé lesní nebo zahradní plody, které pak společně i s dědou zpracovávali. Vlaďku to jako dítě hrozně bavilo a na jaře 2023 přišla doba, kdy si řekla, že by se k tomu mohla vrátit. „Džemy mlčí, ty se s vámi nedohadujou,“ směje se spokojeně a dolepuje etikety na poslední skleničky. „Děda byl hrozný koumák, na všechno měl tabulky a cedulky, mám po něm krabičku plnou kartiček s recepty, které nyní využívám. Pokud sbírám plody sama, vím, že je v nich minimum chemikálií, na každé skleničce je zezadu uvedeno složení,“ vypráví mladá žena s tím, že želírovací směsi gelfix se ani ona nevyhne.
play_fill
V zimních měsících se však mnoho bylinek a plodů nasbírat nedá, proto byla nucena přes zimu nakupovat ovoce ve velkoskladech, aby pak doma pod jejíma rukama vznikal například pomerančový sirup s citronem anebo džem z kiwi. „Ale už mám domluveno, že v letošním roce budu moct sbírat jablka v jednom domácím sadu,“ těší se Vlaďka, která zná také místa, kde bývá spousta malin. Tak jen doufá, že úroda bude stejná jako vloni, kdy z nich dělala malinový sirup.
„Letošní teplá zima napomohla kopřivám, takže v týdnu už jsem si domů přinesla plný košík, naložila jsem je a bude z nich sirup,“ ukazuje na obrovský kastrol. Když se Vladimíra pustila do výroby domácích pochutin, pochlubila se výsledky svého snažení čas od času na svém facebookovém profilu a kamarádi a přátelé ji začali oslovovat, zdali by se nenašla nějaká sklenička i pro ně. Postupně si proto vyřídila potřebnou legislativu a v současné době se raduje z nové výzvy v podobě pozvání Regionálního muzea Kladrubska. To ji požádalo, aby připravila ovocné mísy na vernisáž k výstavě fotek a také aby svoje výrobky nabídla návštěvníkům kladrubského velikonočního jarmarku.
A co na to Vlaďčina rodina? „Dcerky se především po sladkém mohou utlouct. Manžel sice brblá, ale něčím sladkým na talíři nikdy taky nepohrdne. A vyrobil mi krásnou ceduli na náš dům, takže nás případní zákazníci snáze najdou,“ usmívá se mladá žena. Ta by si ráda v budoucnu splnila sen a otevřela si malý krámeček s dětským koutkem. „Zájem o moje výrobky měsíc od měsíce stoupá, připravuji spuštění e-shopu, tak třeba se zadaří,“ doufá Vladimíra Hollá.
