Obyvatelé Tachova ale mohou být v relativním klidu. Jak potvrdilo Stavební bytové družstvo Tachov, na podobné požáry jsou všechny věžáky připraveny. Podobnou informaci potvrdili také hasiči s tím, že na případný požár výškové budovy jsou i oni připraveni. S evakuací by také neměl být větší problém.

Takové nebezpečí, jako se stalo před několika dny v Londýně, věžákům na tachovském sídlišti Východ nehrozí. Podle médií doplatil londýnský věžák na extrémně hořlavý izolační materiál. “Takový na domech v Tachově není. Pokud je budova vyšší, než 25 metrů, musí se zateplovat nehořlavým materiálem, nejlépe skelnou vatou,” sdělili Deníku ve Stavebním bytovém družstvu Tachov, které spravuje dva z pěti věžáků na tachovském sídlišti.

Čtrnáctipatrové domy mají každý po sedmdesáti bytech. Kromě nehořlavého zateplovacího pláště musí tak vysoké domy, podle představitelů bytového družstva, disponovat dalšími bezpečnostními prvky, které by pomohly zabránit podobným tragédiím, jako se stala v britské metropoli. Například výtahy musí být konstruovány tak, aby je bylo možné použít v případě evakuace.

„V případě, že by vypadl proud musí výtahy určitou dobu fungovat pouze na záložní baterii. Další důležitou složkou v případě evakuace výškových budov je požární poschodí. To by se mělo nacházet mimo jednotlivé byty, navíc by také mělo být napojeno na tlakovou ventilaci. Tudíž by zde mělo být minimum kouře, čímž se nám usnadní práce. Nemusíme mít hned nasazené dýchací přístroje a samotná evakuace bude fungovat bez všudypřítomného kouře také mnohem lépe,“ vysvětlil Deníku velitel požární stanice Tachov Pavel Hrůša.

Jak dále dodal, tachovští profesionální hasiči by případný požár výškové budovy v okresním městě zvládli. S plošinou, kterou mají k dispozici, se dostanou minimálně do sedmého až osmého patra, zbytek by pak mohl být uhašen s pomocí zmiňovaného požárního poschodí. Bohužel podle velitele není jediným nepřítelem při zásahu pouze požár a čas. „Je to již několik let zpátky, kdy na sídlišti Rapotín vybouchl kotel. Bohužel, v tomto případě nám práci nejvíce znepříjemnila zaparkovaná auta. S naším autem nebylo možné se tam dostat a museli jsme tahat vodu téměř dvě stě metrů, což zásah samozřejmě zpozdilo.“