Kdy přesně byla Městská galerie v Tachově otevřena?

Její provoz byl zahájen prvního května roku 2005. Pětileté výročí si ale připomínáme až teď na podzim. Je to proto, že na podzim se nám více hodí představit díla, která jsme od výtvarníků obdrželi darem.

Máte přehled, kolik výstav už se za dobu existence galerie uskutečnilo?

Bylo to celkem pětačtyřicet výstav, z toho čtyřicet jich bylo autorských. Šestkrát jsme představili tachovské autory. Dvě výstavy představily díla již nežijících autorů, kdy jsme zapůjčení prací dojednávali s rodinami.

Když teď připravujete výstavu darů, to vám tady autoři výdycky nechají nějaké své dílo jako dar galerii?

My vždycky žádáme autory, zda by nevěnovali nějaké své dílo jako dar městu. Ale ne od všech dary máme. Ale naštěstí je jich tolik, že můžeme uspořádat jejich výstavu. Vůbec poprvé za pět let. Například Jindřich Ulrich vzal naši žádost jako výzvu a namaloval obrázek speciálně pro Tachov a nazval jej Z historie Tachova.

Jak dalece dopředu je třeba domlouvat s autory výstavu jejich prací v Tachově?

Někdy se výstavy připravují hodně dopředu. Až dva roky. Někdy ale ani taková doba nestačí ke konečné dohodě. Někteří autoři nebo umělecké skupiny mají těch termínl a výstav tolik, že je velmi těžké najít další místo. A někdy se zase stává, že autor z různých důvodů odmítne a pak je třeba rychle najít někoho dalšího.

Jaký názor mají výtvarníci, kteří zde vystavovali, na tachovskou galerii?

Výtvarníci si naši galerii vesměs pochvalují. Je členitá, má tři místnosti, což mnozí označili jako výhodu, že mohou své dílo tématicky rozdělit.

Když připravujete program výstav, autory kontaktujete, nebo se nabízejí sami?

Ve většině případů výtvarníky kontaktuji sama, někdy také oni přijdou s nabídkou. Ze začátku se příprava programu neobešla bez pomoci místních profesionálních výtvarníků.

Existuje nějaký klíč, podle kterého autory vybíráte a skládáte program výstav?

Jde hlavně o to, aby byly výstavy různorodé, aby se neopakovala podobná témata za sebou, aby měly do galerie přístup i děti. To se snažíme dodržet při výběru umělců. Galerie už byla koncipována s tím, že vystavovat budou profesionální umělci. Zaměřili jsme ji tedy na profesionální umění. To neprofesionální se pak prezentuje třeba v jízdárně, někdy ve foyer společenského areálu Mže, případně při Historických slavnostech u městských hradeb.

Dáváte prostor také zahraničním umělcům?

Zatím oba zahraniční umělci, kteří zde vystavovali, jsou tachovští rodáci. Prvním byl Pavel Fidermák, rodák z Vítkova, který žije v Německu. Dalším pak Vladan Hořica, který žije v Itálii.

Odkud vlastně pochází myšlenky zřídit v Tachově tuto galerii?

Galerie vznikla v době, kdy ředitelkou Městského kulturního střediska v Tachově byla Milada Kačírková. Myšlenka zřídit galerii pochází zřejmě z kulturní komise. Stavební úpravy začaly na počátku roku 2005 a už v květnu, jak jsme se zmínili, galerie otevírala.

Máte galerii na starosti pět let. Jaký to je pro vás pocit, připravovat výstavy, starat se o program. Je to práce, nebo i koníček?

Pocit… je to pro mě setkání se spoustou zajímavých lidí. Setkání s různými druhy výtvarných umění. Obě věci, oba druhy setkání, člověka určitým způsobem obohacují – setkání, jednání s umělci, přípravy, instalace, vernisáže. A dá se i říct, že je to koníček. Na výstavy jsem chodila vždycky ráda, i když nejsem aktivně tvořící, mám výtvarné umění ráda.