Kamenná zeď vedla podle archeologa od hradební věže v horní části dnešní Husitské ulice k výše umístěné bráně a spolu s další zdí tvořila jakýsi vstupní koridor do města. Jedna strana zdi zůstala zachována v původní podobě, druhá byla poničena už dřívější pokládkou potrubí.
Archeolog objevil i zvláštnost, hrnec zazděný ve zdi. „Už někdy v minulosti zde byla vyhloubená díra a v ní jsem nalezl hrnec ze zhruba sedmnáctého století, z období třicetileté války. Byl sice na střepy, ale celý a zachovával si svůj tvar. Z venku byl opatlaný maltou. Skoro to vypadá, jakoby byl hrnec zazděný, možná i s něčím uvnitř a pak ho někdy někdo vysekal ze zdi, vybral, co bylo vevnitř a zazdil hrnec zpět," zamýšlel se nad jednou z možných teorií archeolog Mařík.
O průběhu zdí a jejich umístění historici i archeologové ví. Nikdy ale nebyla možnost alespoň část této vzácné kamenné památky středověké doby odhalit. „Máme tedy jedinečnou možnost přesně zaměřit alespoň část zdi," dále uvedl archeolog s tím, že jde v posledních letech o významný nález. „Navíc zde byly odkryty zbytky sklepních prostorů domů, které v novověku byly ke zdi přistavěny."
Naposledy mohli lidé tuto středověkou zeď vidět z historického hlediska poměrně nedávno. „Ke zdi byly přistavěny domy a ona se stala jejich součástí. Část těchto domů je ještě zachycena na leteckém snímkování z roku 1958."
Nicméně jako ji vidí ale dnes kolemjdoucí v Husitské ulici a archeologové ji lidé před více než půlstoletím neviděli. Podle archeologa byla zřejmě omítnutá.
Sklepní prostory v těsné blízkosti zdi lze prý těžko datovat. „Určitě jsou mladší, postaveny byly pravděpodobně až když zeď opevnění ztratila svou funkci. Nálezy ve vrstvě těsně nad klenbou je možné datovat do konce sedmnáctého a začátku osmnáctého století," popsal dále archeolog Mařík.
Horní část Husitské ulice není jediným místem s archeologickými nálezy, které odkryly výkopy pro rekonstrukci plynovodu. „Nejvýznamnější byl objev na křižovatce s ulicí Prokopa Velikého. Odkryla se část celokamenné klenby sklepa. Na klenbu nasedaly dvě spáleništní vrstvy obsahující keramiku z patnáctého století."
Dozorem nad archeologickými pracemi je pověřena Jana Richterová. „Jde nám o to, odhalit a poznat tu situaci co nejlépe. Základní sondu jsme mírně rozšířili, abychom se co nejlépe dostali k líci zdi. Zatím se pokoušíme dopátrat co nejpřesnějšího stáří zdi na základě archeologického materiálu, který tu najdeme," řekla ve středu archeoložka. Pokud to situace dovolí, budou dále archeologové provádět průzkum. „Máme vše zadokumentováno, plánováno je i geodetické zaměření.
Následovat bude nálezová zpráva pro Archeologický ústav Akademie věd," dodala Richterová s tím, že snahou je publikování v některém z odborných časopisů.
