Biopaliva (bionafta a bioetanol) začínají nahrazovat klasické pohonné hmoty. Snižují totiž emise až o 40 procent. Jsou ale dražší a náročnější na výrobu a zároveň zabírají půdu. Kritici se shodují, že právě biopaliva mohou za nedávné výrazné zdražování potravin. Proč?
Zvětšuje se podíl sklizených plodin určených pro výrobu biopaliv. Jde o řepku olejku, ze které se vyrábí bionafta, a dále o kukuřici, cukrovou třtinu a další suroviny pro bioetanol.

„Poptávka po biopalivech sice souvisí s růstem cen potravin, avšak není toho bezprostřední příčinou. V druhé polovině minulého roku byl zaznamenán růst cen potravin ještě před zahájením povinného přimíchávání biopaliv do fosilních pohonných hmot. V Česku ani v unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,“ brání biopaliva mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Hnutí Duha biopaliva v zásadě podporuje, zároveň ale prosazuje, aby vláda větší pozornost než bionaftě věnovala plodinám pro použití při výrobě elektřiny a tepla – mají totiž lepší energetický výnos.
„Lepší výsledky než motorová biopaliva mají energetické plodiny pro elektrárny a teplárny, proto se vláda musí soustředit na ně,“ říká Vojtěch Kotecký z Duhy.


Byl zájem o výrobu elektrické energie

Na Tachovsku byl v minulosti mezi zemědělci zájem o výrobu vlastní elektrické energie, kterou by následně bylo možné výhodně prodávat státnímu ČEZu.

V praxi to mělo vypadat tak, že zemědělec za pomoci státní dotace postaví fermentační nádrže, které bude pěchovat rozsekanou kukuřicí, protože má ze všech plodin nejvíce škrobů a cukrů a výborně se štěpí, dá se zplynovat a následně využít na výrobu proudu. „Nakonec se ale zjistilo, že by ke krmení této plechové krávy bylo zapotřebí zpracovávat obrovské lány kukuřice, stovky hektarů,“ zmínil předseda zemědělské společnosti Agroklas ve Starém Sedlišti Ferdinand Hodek.

Málokterý farmář na Tachovsku si však může dovolit osít plochy jen kukuřicí, proto také do dneška nevznikla v okrese v žádném zemědělském podniku ani jedna výrobna bioplynu.

Na druhé straně, biopaliva zemědělce zajímají. Zvyšují se totiž výkupní ceny tradičních plodin, jako je řepka olejná, nebo obilí.
„Na Tachovsku obiloviny málokdy dosáhnou parametrů potravinářského obilí. Jestli se tedy později promění na krmné směsi pro dobytek, nebo je někdo spálí kvůli výrobě lihu, je v podstatě jedno. Zemědělec alespoň dostane dobře zaplaceno, což v minulých letech nebývalo zvykem,“ shrnul předseda Okresní agrární komory v Tachově Stanislav Eberle.