Jak dlouho jste v obci starostoval?

Dvacet let. Skončil jsem před sedmi lety a pak jsem byl ještě čtyři roky v zastupitelstvu. Celkově jsem byl pak zastupitelem třiatřicet let.

Jak se lišilo starostování před a po převratu?

V jakém smyslu?

Tak třeba papírování …

Myslím si, že tehdy papírování moc nebylo. Veškeré dokumenty zajišťoval tehdejší okresní úřad. Tady se jen dělaly výkazy z každé činnosti. Finance nebo projekty jsme si sice museli shánět sami, ale osmdesát až devadesát procent agendy zajišťoval okres. To fungovalo tak do osmdesátého osmého roku. Pak už se to začalo naklánět a okres předával stále více pravomocí na národní výbor.

Takže vy jste byl do převratu předseda národního výboru a pak se z vás ze dne na den stal starosta?

Přesně tak, starosta obce Třemešné.

Dříve byly prvomájové průvody, různé „haló“ akce. To vše musel zajišťovat výbor?

Ten První máj má své opodstatnění. Přece nevznikl za komunistů. Dříve byla účast povinná. V obci jsme účast nijak nesledovali. Školáci ale museli chodit povinně. Na druhou stranu, byla to chvíle, kdy se lidé sešli. V obci bylo více kultury. Dnes je to úplně obráceně. Málokdy se lidé sejdou a spíše se všichni uzavřeli do sebe. A co víc, ani hospoda v Třemešném nefunguje. Obecně to lze shrnout tak, že tehdy byl společenský život lepší.

V čem byl podle vás lepší?

Fungovalo tady spoustu zájmových spolků. Včelaři, zahrádkáři, ženy, myslivci, fotbalisté, sbor pro občanské záležitosti, Svazarm …

Tehdy byla Plánská výzva. Jak se to projevilo u vás?

Ta dala impuls malým obcím, co se týče zkrášlení životního prostředí obcí. Kácely se nálety a upravovat náves. Obce, to byla jedna velká džungle. Říkal mi jednou bratr: V těch městech je to takové ošklivé, uklizené, ale v těch obcích, tam ti je živá příroda. A dnes se k tomu zase vracíme.