Obzvlášť v létě, v době dovolených, nebo před Vánocemi, kdy je všeobecně nejvíc práce, jsou brigádníci nepostradatelní. Jsou ale stále častěji přijímáni i proto,že se nedostává kvalifikovaných zaměstnanců. „Na českém trhu práce panuje napjatá situace, firmy mají problémy s hledáním odpovídajících zaměstnanců. Řeší to, aspoň dočasně, právě najímáním brigádníků,“ tvrdí ekonomka Markéta Šichtářová.

Zaměstnávání brigádníků má ale také tu výhodu, že se zaměstnavatel nemusí starat o zdravotní pojištění, které za studenty vždy platí stát. Jejich platy jsou navíc podstatně nižší než mzdy stálých zaměstnanců, najmout brigádníka je tedy po všech stránkách levnější. Pracovat při studiu sice může být náročné, ale z hlediska daní z příjmů se to určitě vyplatí. Student si totiž může kromě slevy na dani na poplatníka odečíst ještě slevu na studenta, která na rok 2008 činí 4020 korun.

Nevýhodou by pro firmy, ale i pro pracovníka by mohla být krátká doba brigády. Například za měsíc se student stačí naučit jen základní úkony, nemůže tedy vykonávat žádnou důležitější a náročnější práci. Nejčastější právní formou vykonávání brigád je dohoda o provedení práce. Využívá se, pokud doba práce nepřesáhne sto padesát hodin. Může být domluvena písemně i ústně. Nejvýhodnější je i z toho důvodu, že zaměstnavatel ani brigádník neplatí nejen zdravotní, ale ani sociální pojištění.

Řada studentů bere brigády jako samozřejmost. „Nechci, aby se o mne pořád starali rodiče. Nejsou tak bohatí, aby mi mohli na studium stále finančně přispívat. Mám zdravé ruce, tak proč bych se o nějakou tu korunu nemohl postarat já,“ říká sedmnáctiletý Robert Kasík z Plané, který si o prázdninách jezdí vydělávat česáním ovoce do Španělska. „Navíc v cizině poznám spoustu nových přátel a neméně důležitá je skutečnost, že se zdokonalím v cizích jazycích,“ dodal student ekonomické školy. Robert jedním dechem dodává, že si brigádou ve Španělsku vydělá nejen na část studia, peníze mu zbydou i na koníčky.

„Zajímám se o počítače, většina zbytku výdělku tak jde do nich,“ podotkl. Rodiče, jejichž studující potomci jim brigádami ušetří značnou část rodinného rozpočtu, podobnou snahu vítají. „Syn tak získává dobrou zkušenost do života. Naučí se spoléhat sám na sebe a zjistí zároveň, že v dnešní době nedostane nic zadarmo,“ poukazuje Vlastimil Zálepa z Tachova.

Vtachovském regionu se ale objevují i studenti, kteří si na brigádách nevydělají ani korunu. Jedná se především o zahraniční účastníky takzvaných workcampů, kteří obcím nebo dalším organizacím pomáhají při obnově kulturních památek. Dobré zkušenosti mají například ve Svojšíně, kdy zahraniční studenti značnou měrou přispívají k obnově tamního zámku.

„Není potřeba nad nimi prakticky žádného dohledu a zůstavá po nich kus poctivě odvedené práce,“ pochvaluje si starosta Svojšína Karel Petráň. Obec pomocníkům obstarává pouze stravu, ubytování a postará se i o vyplnění jejich volného času.

Zdenka Dvořáková, Miloš Němec