Členové Hubertova cechu budou během listopadu, tedy svojí hlavní myslivecké sezony, lovit spárkatou a černou zvěř, a tam, kde je odchovávají, tak i bažanty. Zaručeně si však žádný z lovců nevystřelí na zajíce. Posledních 15 let je to v příhraničí velmi vzácný tvor.

„Lov zajíců je na Tachovsku zakázán, je jich málo,“ říká Zdeněk Šnejd z mysliveckého sdružení Budovatel Tachov. Jeho slova potvrzuje další myslivec, Ferdinand Hodek. „Posledního zajíce jsem střelil tak před dvaceti lety,“ říká. Stavy zajíců prý zdecimovaly přirození predátoři. „Neloví se ani kuna, ani tchoř. Mláďata nemají šanci,“ říká Šnejd. Podle Hodka se na likvidaci zaječí populace podílí hlavně černá zvěř. „To je velký nepřítel jak zajíců, tak mladé spárkaté zvěře. Nejsem odborník, ale myslím, že divoká prasata mají na svědomí až 80 procent ztrát na mladých,“ vysvětluje.

Na kriticky nízký stav zajíců má vliv i člověk, respektive zemědělská mechanizace, úbytek přirozených úkrytů na obrovských lánech, malé počty remízků a nakonec i chemizace zemědělské výroby. V listopadu se v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí, konají společné lovy formou naháňky a nátlačky. Redukce početních stavů by měla být letos soustředěna zejména na selata a lončáky. Ulovení staré bachyně či kňoura je hodnoceno jako porušení myslivecké etiky a lovec může být potrestán.