Jsou to svědci časů minulých, svědci osudů jednotlivců i rodin, osudů krajiny, výjimeční jedinci v rostlinné říši. To vše by možná nestačilo, kdybych nebyl starými stromy fascinován, kdybych se v jejich přítomnosti necítil tak dobře. Říkám jim „učitelé pokory“. Někdy si ani nedovedeme představit, co vše má taková 200letá lípa za sebou.
Tentokráte vám představím několik zajímavých stromů z okolí Rozvadova. Společným jmenovatelem je jeden mlhavý mrazivý listopadový den, který jsme těmto stromům s Dr. Michálkem věnovali. Začněme přímo v krajnici silnice z Kateřinských Chalup na Rozvadov. Dobře rostlý javor klen je nepřehlédnutelný, zdaleka viditelný. Obvod kmene dosahuje solidních 408 cm a výška do 22,5 m. Z pořízené fotodokumentace je „nejpůsobivější“ záběr, v jehož pravé části je právě tento krásný strom a v levé mohutný stožár vysokého napětí.
V samotném Rozvadově jsem se stavěli u kostela sv. Václava. Na starých fotkách je nejen v zachovalejším stavu než dnes, ale i obklopen stromy, ze kterých zbyly v lepším případě pařezy. Největší má na obvodu rovných pět metrů a z jeho trouchu vyrůstají trsy šupinovek dalších dřevokazných hub. Musel to být pěkný strom!
Víte kde je Střebelský vrch? Táhne se podél státní hranice v prostoru mezi starou rozvadovskou silnicí a dálnicí. Měli jsme odsud údaj o zajímavém košatém dubu, ovšem na minulých cestách na jeho ověření nikdy nezbyl čas. Tentokráte to bylo jiné, dub jsme zařadili mezi hlavní cíle. Ani jsme jej dlouho nehledali, roste na okraji remízu nad polní cestou na dohled od parkoviště kamiónů. Dub letní popisuje Dr. Michálek jako „téměř solitéru s rozložitou, hustě zavětvenou korunou … vzhledově krásný strom“. Pokud by došlo k vyřezání okolního dřevinného náletu, stal by se dub s obvodem 465 cm opravdu jedním z vzhledově nejpůsobivějších stromů Tachovska.
Do povídání o zajímavých stromech okolí Rozvadova přidám ještě dvě lípy srdčité. O první – v obci Svatá Kateřina – jsem již před časem psal, nicméně poprvé v životě jsem si bizarní lípu mohl i „osahat“. Roste za plotem na pozemku manželů Zemánkových a díky jejich pochopení jsme mohli lípu opětovně změřit. Jde vlastně o torzo s druhotně narostlou korunou, o strom nebývale vitální. Svědčí o tom porovnání aktuálně naměřených údajů s údaji z roku 1992. Obvod z 593 cm narostl na 613 cm a výška ze 14,5 m na 18,5 m.
Když jsme od prvních milířských chalup sestupovali do vegetační „džungle“ frauenthálského údolí, již se notně šeřilo. Přesto všechno se nám za světlinou vyplněnou suchými velikány bolševníku velkolepého (!) podařilo „trefit“ i velikána lipového. Starobyle vyhlížející strom, bezesporu pamětník života na Frautethalu. I tato lípa stále přirůstá, naměřený obvod 496 cm je o nějakých 30 cm větší než údaj z roku 1997.
Miroslav Trégler