Co staré a zajímavé stromy? Ty se v této ještě nedávno zemědělsky dostatečně a intenzivně obdělávané krajině vyskytují ojediněle (například padlá Kyjovská lípa). Výjimku tvoří prostor mezi Podhájským a Mýtným rybníkem. Počátkem roku jsem se tam zatoulal s cílem změřit dub dvoják u cesty vedoucí po hrázi Pařezového rybníka. Měl jsem v paměti starší fotografii, na níž můj soused a kamarád Borek stojí před docela velkým dubem. Netušil jsem, že zaznamenáníhodných stromů kolem rostou doslova desítky.

Chcete-li o zajímavých stromech kolem vás vědět něco konkrétnějšího, nezbývá než měřit, fotit, popisovat. To je práce, kterou Borek Michálek dělá precizně už několik desetiletí a nejinak tomu bylo i první březnovou sobotu tohoto roku. Začali jsme dubem letním na jihozápadním konci hráze Podhájského potoka. Vypadá jako dvoják, jde však spíše o dva srostlé stromy. Z toho pohledu nelze společný obvod 444 centimetrů přeceňovat.

Pod Podhájským rybníkem je rybníček hudebního jména Houslový a pod ním leží mnou takto pojmenovaný Les velkých smrků. Myslím, že to není přehnaný název, uvážíme-li, že se nepohybujeme v horských lesích a údolích Šumavy či Českého lesa. Chodili jsme tím lesem a zapisovali všechny smrky s obvodem nad tři metry. Je jich tam celkem šest kousků s obvody od 303 do 363 centimetrů. V této souvislosti prozradím, co je to prsatý smrk. Je to takový strom, kde v místech vyrůstajících větví vytváří kmen nárůsty podobné prsu.

Les velkých smrků je v rozích východního konce obohacen duby letními. Těch dubů je tam celkově více, ale my jsme zdokumentovali dva, jež se nám nejvíce líbily. První má romantický vzhled, mechem a lišejníky obrostlý, prosychající, suché větve se opírají o zem. Jeho obvod je lehce přes čtyři metry. Druhý,s obvodem lehce pod čtyři metry je naopak krásně rostlý, vitální a fotogenický. Já ho mám navíc spojený s dováděním sýkor koňader a artistickým číslem brhlíka lesního.

A jdeme k největšímu rybníku z naší minikrajiny, k rybníku Mýtnému nebo též Kalnému. Ten na západě vytváří jakési dva zálivy s bažinatým lesem. Jsou zde pěkné topoly, jasany a olše. A samozřejmě duby. Co jiného čekat v lužním lese. Jedné olši lepkavé s krásnou architekturou koruny (zejména koncových větví) jsme naměřili moc pěkných 345 cm v obvodu. Na olši je to dost.

A pojďme opět k dubům letním. U prvého z nich poznamenal Borek Michálek, že jak rozměry, tak estetická hodnota jej předurčují stát se památným stromem. S tím souhlasím. Dub má obvod kmene 443 centimetrů, kmen je nízký, koruna košatá. Problémy jsou trhlina v rozsoše koruny a přítomnost plodnic dřevokazných hub. Řešením by byl redukční řez a pružná vazba snižující riziko roztržení stromu. To vše je vhodné učinit společně s vyhlášením stromu za památný a záleží to na možnostech příslušného úřadu. Šetrný zdravotní řez a průklest nejbližšího okolí by pomohl i sousednímu dubu s obvodem kmene 424 cm.

V nejlepším je dobré přestat. Za stromy u Chodové Plané se vrátíme i v příštím povídání. A začneme opět dubem, nikoli však letním.

Miroslav Trégler