V pondělí 3. dubna se v zámeckých prostorách koná od 16 hodin vernisáž k výstavě Od hradu k zámku. Výstava, kterou sestavil archeolog Jiří Chlevišťan z Muzea Českého lesa v Tachově, nabídne návštěvníkům autentické archeologické nálezy z výzkumu zámeckého areálu. Pro dokonalou představu historického borského hradu je součástí expozice maketa zobrazující hrad po přestavbě v 16. století. O hudební doprovod a pohodovou náladu se v průběhu vernisáže postará skupina Elthin. Připraveno je i malé občerstvení. Expozice bude k vidění do konce srpna.

„Od května bude otevřeno v běžnou návštěvní dobu od úterý do neděle, v pondělí bude jako na většině státních památek zavřeno,“ upozorňuje kastelánka zámku Galina Marianna Kortanová.

Do chráněné krajinné oblasti stále častěji vjíždějí řidiči svými vozidly a ohrožují ji.
Ochranáři přírody vytáhli do boje proti bezohledným řidičům. Hrozí vysoké pokuty

V první části sezony, od počátku června do konce července, chystají pracovníci zámku v rámci prohlídkového okruhu lahůdku v podobě velké výstavy panenek a historických kočárků. Od září do října pak velký zámecký sál zaplní obrazy Výtvarníků Borska společně s výtvarným klubem Wernberg-Köblitz.

Vrcholem sezony budou 15. července tradiční zámecké historické slavnosti. „Letos se ponesou v duchu dvacetiletého výročí od doby, kdy zámek poprvé přivítal návštěvníky v rámci prohlídek zdejších prostor,“ láká v předstihu zájemce kastelánka. Na akci nebude chybět dobový jarmark, představení historického šermu či ukázky řemesel. Děti se vyřádí při středověkých hrách.

Stříbrské kino hostilo krajskou divadelní přehlídku.
Zlaté pásmo si z krajské divadelní přehlídky ve Stříbře odvezl klatovský Archiv

Hrad byl založen potomky Ratmíra ze Skviřína patrně okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost s mohutnou válcovou věží se zdmi o síle až 3,5 metru. Ta se dochovala dodnes a je nejvýznamnějším zbytkem starého hradu. Po dobu své existence prošel mnoha přestavbami. Poslední se uskutečnila v 19. století. Tato poslední přestavba proběhla zcela v romantickém historizujícím duchu tehdy módního pseudogotického slohu, kdy přibylo velké množství cimbuří, věžiček či falešných střílen. Gotický hrad se sice z větší části zachoval v původním rozsahu, ale pozdějšími přestavbami se změnil natolik, že dnes takřka není možné určit jeho původní podobu. (šav)