Představte našim čtenářům, co arborista dělá za práci?
Hlavně se snaží stromy zachránit. Například řezem větví, a to hlavně bezpečnostním řezem, výchovným řezem a redukčním řezem. Pokácet strom musí až ve chvíli, kdy je strom na nevhodném místě nebo je tak poškozen, že se musí pokácet. Navíc ne každý strom jde vždy pokácet od shora dolů, proto jsou zde odborníci, kteří pokácí seshora dolů.

Ale může člověk pokácet strom i tím, že ho podřízne?
Ano, to může, ale musí se to také umět. Protože musíš dopředu vědět, co strom udělá a kam padne. Podle předpisů je dáno, že pokud kácíš strom, tak musí být v okolí bezpečnostní zóna. Ta by měla dosáhnout minimálně dvojnásobek odhadu výšky stromu kolem dokola. Kdyby náhodou strom spadl jiným směrem nebo se správně neurčí výška, aby se nikomu nic nestalo, a to jak na zdraví, tak na majetku.

A jelikož šplháte i do stromů, které nářadí či náčiní používáte?
Je toho opravdu dost. Tak jen pár příkladů jako stromolezecké lano, sedáky, jednoruční pily, lezečky a mnoho dalších.

Kdy můžete stromy kácet?
Stromy se kácí od prvního října do jednatřicátého března – je to doba doporučená, ale záleží na počasí. Doba je určena hlavně kvůli ptákům, protože v korunách stromů hnízdí a kdyby se kácelo, neměli by klid. Když jsou vysoké teploty, je možná doba kácení zkrácená. Když je naopak zima, tak se může doba prodloužit.

A jindy v roce strom porazit nesmíte? Ani když do něj například uhodí blesk a bude ohořelý a nebezpečný?
Pokácet strom se musí především ve chvíli, kdy je svému okolí nebezpečný, popřípadě už je na svém stanovišti nevhodný. V uvedeném případě ho porazit můžu. V tomto případě jde o havarijní stav. Strom se musí nafotit a zdokumentovat stav, v jakém je. Pak tedy můžu zasáhnout, ale pouze s tím, že mám fotodokumentaci, kterou zašlu na městský úřad. A to bez ohledu na to, jestli je únor nebo červenec.

Veřejnost se strašně často zlobí a nadávají, že spoustu stromů padne k zemi zbytečně. Je to pravda?
Určitě není, dříve se stromy prořezávaly stylem kam dosáhne plošina, tam to uříznu. Z koruny vznikly tyče, tyče obrostly výmladky a ty se postupem času stávají nebezpečné. Běžně takové případy vidíme v menších obcích a dnešní starostové a starostky musí tento problém řešit. Spoustu lidí řekne,že řez na pařezu je zdravý a že byl strom pokácený zbytečně, ale není to pravda. Existují dřevokazné houby, které napadají kořenový systém a strom bez kořenů nemůže být bezpečný. Dále se kácí stromy, které jsou na místě svého růstu již nevhodné. Buďto z důvodu výstavby, nebo jsou stromy přerostlé. Před dvaceti, třiceti lety si obyvatelé sídlišť nasázeli smrčky kolem bytovek , kde zrovna bylo místo a dneska si stěžují, že doma musí celý den svítit a když přijde vítr, strom se jim naklání nad střechu. Takové stromy podle mého názoru do městské zástavby nepatří a je vhodné je postupně měnit za novou výsadbu.

Je pravda, že když pokácíte jeden strom, musí se vysadit další tři?
Toto je v kompetenci městského úřadu, odboru životního prostředí. Pracovníci, kteří vystavují povolení o pokácení, si můžou takovou podmínku určit a běžně se tak děje.

Co byste chtěl doporučit lidem, kteří se chtějí sami pustit do kácení stromu?
Hlavně aby nepřeceňovali svoje síly. Člověk, který si vezme pilu jednou za rok, si může přivodit spoustu starostí. Finančně to není až tak nákladné.