Původně to měl být samizdatový časopis. Pracuje na něm parta bývalých i současných studentů Gymnázia Tachov. Ve svém volném čase, bez nároku na odměnu. Minulý týden vyšlo třetí číslo tohoto časopisu. Jak o něm Tomáš Urban, šéfredaktor a vydavatel v jedné osobě, říká, snaží se lidem v Tachově ukazovat věci, které jsou často nezaslouženě přehlíženy.

Jak jsi přišel na nápad založit tenhle kulturní plátek a jak vznikl?

Vždycky jsem chtěl psát vlastní časopis. Oslovil jsem skupinku přátel z tachovského gymnázia a za jejich pomoci se z původního nápadu vydávat samizdatový oběžník nakonec vyvinul Progress až do podoby, jak ho známe dnes.

Šéfredaktorem ses striktně zvolil sám nebo proběhlo nějaké výběrové řízení?

Striktně je až moc silné slovo, ale zvolil jsem se sám. Jak se říká, někdo to dělat musí.

Vidím, že jsi opravdu skromný. Jak dlouho trvaly přípravy, než se časopis rozjel?

Zhruba měsíc.

Jak je mi známo, Progress je k dostání zdarma. Kde?

Ve vybraných restauracích a institucích v Tachově (například na Městském kulturním středisku). Dále si ho mohou lidé prolistovat i v elektronické podobě na www.iprogress.cz.

Z čeho je financován?

Veškeré náklady jsou hrazeny příjmy z inzerce.

Co všechno v tomto magazínu můžeme najít? Čím vším se zabýváte? Můžeme v budoucnu čekat i část s křížovkami?

Křížovky zatím nechystáme. Snažíme se dívat na všední věci nevšedním pohledem. Ukazujeme lidem to, co ve svém okolí třeba i denně vidí, ale pro svou zaneprázdněnost to zkrátka přehlížejí.

Většina redakce jsou studenti. Jak zvládají psát články a ještě se učit?

Studenti? Vidíš, takhle jsem o naší redakci ještě nepřemýšlel. Bude to tím, že jsou prostě schopní!

A co ty, chtěl bys tuto práci mít i jako zaměstnání?

Neberu to jako práci, spíš je to zábava.

Rád se bavíš, že?

Celkem jo.

A kdo ne…

Nevim.

Chtěl bys na závěr vzkázat něco čtenářům?

Chtěl bych poděkovat všem, kdo v tom s námi jedou. Progress. Udává směr.

Štěpán Janů