V záchranné stanici pro handicapované živočichy nají nový, malý a neobvyklý přírůstek. Jde o letošní mládě vydry říční, která je od narození slepá. Ve volné přírodě by jistě zahynula. „Naše stanice má od ministerstva životního prostředí udělenou licenci na chov vydry říční v zajetí. Oslovil mě kolega z jiné stanice, že se k nim mládě dostalo. Jenže povolení pro chov nemají, a tak zůstala u nás," popsal Karel Bobál ze záchranné stanice pro handicapované živočichy.

Mládě vydry zatím ještě nemá jméno. Zprvu si všichni mysleli, že jde o holku. Vše tomu také naznačovalo. Je opravdu přítulná a přilepená na pečovateli jako klíště. Všichni se však mýlili, z krásné dámy se vyklubal vousatý kluk. Na kráse mu to ale neubralo. Paradoxem je, že se mládě zatím (jak se říká) rozkoukává. Na své domácí prostředí v zajetí si zvyká pomalu ale jistě.

„Samozřejmě jako slepá nemá šanci ve volné přírodě přežít. U nás se bojí vody, natož ve volné přírodě, kde se nepotopí a tudíž nemá šanci si ulovit rybu. Zvykla si na mě a bere mě jako svoji mámu. Každý den dostává mléko, ryby a občas kuřecí maso. Nevidí, ale velice dobře se orientuje podle sluchu. Řídí se například podle dupání. Poslouchá, jak jdu a ona jde za mnou," popisuje Bobál.

S krmením a péčí o malého svěřence pomáhá i letitá dobrovolnice stanice Nela Straková, která moc dobře ví, jak je péče náročná: „Malý vydří kluk sní několik malých rybiček denně. Zrovna včera jsme mu na soukromém rybníku chytili karase. Měl o zábavu postaráno a bříško měl plné. Sní několik malých rybek denně, také dostává speciální mléko, občas kuřecí maso. Když by někdo chtěl pomoct s péčí o vydru, budeme rádi za jakékoliv uvedené krmivo. Na mnoha místech se nyní budou provádět výlovy, proto prosím veřejnost, vzpomeňte si na nás."

Vydra však není jediným novým přírůstkem s trvalým handicapem. „Dostalo se k nám mládě srnčete, které bylo zraněno při žních a přišlo o zadní běh, který se musel amputovat. Nyní je v pořádku a zvyklo si na to. Když běží, nemáme šanci ji chytit, přijde mi, že ji ta noha vůbec nechybí. Ve volné přírodě by ji viděl první myslivec a zastřelil by ji, protože tam pro ně taková srnka nemá co dělat," řekl záchranář.

Dále se do stanice dostala i štěňata z kauzy Slavičín. Což byla množírna na štěňata, která jsou prodávaná na kšeft. Každá taková množírna nesplňuje podmínky chovu a stává se psím koncentrákem. „Na žádost jsem jel štěňata odebrat, protože je tam člověk, který ve velkém množí psy ze Slovenska. On to tam křížil hlava nehlava. Měl tam přes dvacet psů a nám se jich podařilo odebrat jedenáct. Ostatní se bohužel nenašli, protože je vyhodil někde v lese. Štěňata byla v zavřené místnosti, kde nebylo moc světla, byla začervena, nebyla tak s nimi ani fena a nebyli zvyklí na kontakt s člověkem. Z várky štěňat, která jsme odebrali, zůstala jediná fenka, pro kterou hledáme domov."