Do Tachova se před osmi lety přistěhovala Simona Luncarová. Když přijela tehdy z Benešova u Prahy, ani v nejmenším neměla tušení, jaká situace ji v jejím novém bydlišti potká. Celkem poklidný život podnikatelky vlastnící obchod s textilem se v jednom okamžiku převrátil naruby. Minulý týden totiž plameny zachvátily byt v panelovém domě, kde bydlí a smrti unikla jen o vlásek.

„Byla jsem silně omámena kouřem a pamatuji si až probrání na schodišti. Když začalo hořet, spala jsem a myslela si jen, že se mi něco zdá. Bylo mi strašné horko,“ vypovídá o prvních okamžicích, kdy si začala uvědomovat, že hoří. Bosá a spoře oděná paní Simona byla odvezena k lékaři. „Na poliklinice v Tachově mi nic nezjistili a tak mě odvezli zpět domů. Abych se mohla převlíknout, hasiči mě dovedli do bytu a posvítili baterkou. Naštěstí ve skříni nebyly oděvy shořelé i když všude bylo černo, smrad a hrůza, kterou jsem nikdy nezažila. Hasič mi jen říkal, abych se nerozhlížela, vzala pár věcí a šli jsme pryč,“ popisuje návrat do bytu. „Pak jsem šla ven před panelák a tam se z celé té situace začala třást. Stáli tam policisti, chtěli pomoci, ale mě byla jen zima. V hlavě se mi honila otázka, co teď?“ vypráví o chvíli, kdy jí podle jejích slov, bylo nejhůře.

Život jí zachránil zasahující hasič. Až z vyprávění se paní Simona dověděla, jak se vše seběhlo. „Zatímco ostatní hasiči hasili, jeden mě chytil a vyvedl ven na to schodiště. Jiní hledali, zda ještě není někdo v bytě. Viděli i poházené hračky, tak měli obavy, zda tam není dítě,“ pokračuje v přibližování tragické situace. Otřesnému pohledu na hořící byt její osmiletá dcera unikla. Malá Kristýnka byla totiž u svého táty a zřejmě zatím ani neví, co se stalo. „Celé prázdniny je pryč. Byla s dědou v zahraničí a teď je u bývalého manžela. Mám strach mu zavolat, co se stalo. Docela se toho děsím. Ale jestli zahlídla dcerka noviny, tak už stejně vše ví,“ prozrazuje své obavy.

V tíživé situaci přišla pomoc v zápětí. „Fotbalisti, které znám od vidění, mi řekli, ať nechám přistavit kontejner a neplatím žádnou službu. Přijdou mi pomoc byt vyklidit, vyházet vše ohořelé a smradlavé ven. Byla jsem z té nabídky v šoku,“ říká s úlevou a nadějí v hlase. V bytě dnes neteče voda, nejde elektrický proud. Obyvatelka ani zatím nemůže uklízet, protože čeká na vyjádření a povolení od pojišťovny. Dočasné útočiště našla v tachovském Klubu. Pomoc ze strany Tachovanů ji mile překvapila. „Nejsem Tachovanka, přistěhovala jsem se ze středních Čech. Na místní lidi jsem i trochu nadávala, ale mám jiný názor. Jsou tu moc fajn lidé,“ poukazuje na mezilidské vztahy.

Paní Simona je přesvědčená, že požár vznikl z důvodu závady na elektroinstalaci. „Myslím si, že to hořet začalo buď od zásuvky za sedačkou nebo chytla televize,“ poukazuje na možné příčiny požáru. Jedna místnost shořela celá a další dvě jsou silně znečištěné kouřem. „Zatím to nevím přesně, ale vypadá to, že vše, co bylo v zásuvkách, neshořelo. Nepřišla jsem tedy o dokumenty, fotky a jiné cennosti. Co bylo na povrchu, je spálené, na věci uvnitř se musím ještě podívat,“ dodává. Přes kritickou situaci si obyvatelka zachovává pozitivní pohled na svět. „Říkali mi to ostatní a říkám si to i já sama, hlavně musím zůstat taková jaká jsem. Život jde dál. Ted nastane veliké uklízení,“ vzhlíží do blízké budoucnosti.

Dvacetitisícová hotovost a doklady unikly plamenům. „Zachránili je také hasiči. Leželo to na stole v obýváku a jeden z hasičů vše popadl a vynesl ven. Tím mi ušetřil hodně starostí. Hasiči se zachovali naprosto profesionálně a za vše jim moc děkuji. Nebýt jich, zřejmě bych to nepřežila,“ děkuje Luncarová zasahujícím profesionálním hasičům z Tachova.