Zprávu přeposlala kamarádka Marie Posoldová:

16. června, 7.51 hodin:

„Dnes jsem spala v kapli. Kostelnice tu pustila topení. Můžu tu zůstat a odpočívat. Chtěla jsem si vařit. Nakoupila jsem si. Prý ani náhodou. Vše mi vypere. Po úraze nemůže hýbat rukou. Dala jsem jí Reiki. Začala hýbat prsty, řekla, že se pořebujeme vzájemně! Včera jsem si zpívala: Prodírám se mlázím, mám přetěžkou kabelu… Napadlo mi, že by osel neškodil! Celý den budu odpočívat, už jsem to potřebovala. Mám čas i na nehty. Je mi fajn. Budu míň psát.“

Zprávu přeposílá Iva Makoňová:

16. června, 9.40 hod.:

„Ivo, jsem v pohodě. Vysílala jsem touhu po odpočinku. Byla jsem vyslyšena. Zazvonila jsem na dveře kostelnice. Domluva dobrá. Vytvořila mi lůžko v kapli, vedle je kuchyň, mohu tu zůstat dva dny a vařit si. Byla jsem prvně nakupovat. Zatím jsem vystačila s tím, co jsem dostala na cestu a občas předražené polévky. V noci budu mít Ježíše blíž než kdy dřív. Nemám dnes žádnou starost, ani zítra. Pozítří bych měla dojít do Amenbergu, kde je žens. klášter.“

17. června, 20.12 hodin:

„Ahoj, já se držím, ale brzy mi dojdou peníze. Myslela jsem, že ženy ženu ubytují, ale jeptišky mě odmítly a kněz také. Šlo by se dobře, jen nemuset řešit a platit noce!“