Aby také žirafy neměly vysoký krevní tlak, když dorůstají až šesti metrů. Pro krev to znamená velmi dlouhou cestu, aby dokázala okysličit celé télo. Savci navíc potřebují mít v mozku tlak 110/70, což pro žirafy znamená, že potřebují mít v srdci neuvěřitelných 220/180.

To by pro člověka znamenalo nepříjemné zdravotní následky jako různé druhy srdečního selhání, onemocnění ledvin, oteklé kotníky a nohy. Lidem zároveň při dlouhodobě, tedy chronicky, zvýšeném krevním tlaku ztuhne levá srdeční komora, což vede k dalším komplikacím a samozřejmě také k úmrtím.

Aby zvířata nikdo neobtěžoval, není Farma Buk přístupná veřejnosti.
Surikaty jako domácí mazlíčci. Chovají je na farmě vedle zeber

Když kardioložka a evoluční bioložka Barbara Natterson-Horowitzová z Harvardu se svými studenty prozkoumala srdce žiraf, zjistila, že zesílila, ale bez ztuhnutí nebo fibróz, k nimž by došlo u člověka.

Vědci také zjistili, že žirafy mají mutace v pěti genech souvisejících s fibrózou. V souladu s tím našli další vědci, kteří zkoumali genom žirafy v roce 2016, několik genových variant specifických pro tato zvířata. Šlo o genomy související s kardiovaskulárním vývojem, udržováním krevního tlaku a oběhu.

Delší fáze srdečního tepu

Poslední výzkum pak proběhl v roce 2021. Prokázal, že žirafy mají také jiný elektrický rytmus než ostatní savci, tedy mají delší fázi srdečního tepu. To umožňuje srdci pumpovat více krve při každém úderu. Což zvířeti umožňuje rychlý běh navzdory silnějšímu srdečnímu svalu.

Kulovník sagamský
Děsivé monstrum z hlubin. Moře u Kalifornie vyplavilo neobvyklou rybu

„Stačí se podívat na obrázek prchající žirafy a dojde vám, že žirafa problém vyřešila," zdůraznil pro zpravodajský server BBC další vědec Natterson-Horowitz. 

Těmto obrovským zvířatům navíc neotékají nohy.  Lidé proti otokům nosí kompresní punčochy. Ty stlačují tkáň nohou a zabraňují hromadění tekutiny. Stejného příroda dosáhla těsným obalením husté pojivové tkáně.