I zvířata mohou být zahradníky: kypří půdu, hnojí, a dokonce i šlechtí

Jen málokterý pták se při námluvách nadře tolik jako lemčík. Aby přilákal svou samičku, staví si v trávě něco jako proutěné chatrče. Ty pak zdobí květinami, lístečky, mušlemi nebo plody. Některé rostliny kvůli tomu dokonce sám pěstuje. Přišel na to mezinárodní tým vědců při Exeterské univerzitě ve Velké Británii.

Zelené afrodiziakum

Samičky lemčíků jsou totiž extrémně vybíravé. Než svolí k jakýmkoliv důvěrnostem, bedlivě si prohlédnou obydlí svého partnera. Zajímá je především bohatství výzdoby a také její barva. Některé druhy si potrpí na blankytně modrou, další dávají přednost spíše decentní bílé.

Víte, jaké zvíře je vůbec největším jedlíkem, zapsaným v Guinessově knize rekordů? Vyzkoušejte náš kvíz:

KVÍZ: Co víte o největších jedlících zvířecí říše?

Pro nevěsty lemčíka australského jsou navíc obrovským afrodiziakem zelené bobule, které plodí keřík rostliny Solanum ellipticum. To je okrasný druh lilku s rudými nebo fialovými květy. Čím větší množství bobulí sameček u vchodu do doupěte shromáždí, tím větší šanci u své vyvolené má.

Pletí a šlechtění

„Samci proto snášejí tyto bobule ke svým loubím ze široka daleka,“ popisuje Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. To ale není všechno. „Tím, že zároveň čistí okolí svého loubí od trávy, vytvářejí lemčíci ideální podmínky pro klíčení semen této rostliny,“ dodává biolog. Z prostoru před vchodem do příbytku se tedy stává něco jako malebná zahrádka.

Ptáci ji celou dobu důkladně plejí - to aby měla jejich oblíbená květina volný prostor k růstu. Lemčík svou rostlinu dokonce i šlechtí. „Vystavené loubí mu totiž slouží často i deset let. Po celou tu dobu přitom vybírá a sází jen ty nejzelenější plody,“ pokračuje biolog. Kvůli své samičce tak vypěstuje výstavně zelené bobule.

Schváleno. Za týrání zvířat pachatelům hrozí až šest let za mřížemi

Zahradničením se zabývají i jiné druhy zvířat. Ty už ovšem nepěstují rostliny pro dekoraci, ale spíše pro obživu. Příkladem mohou být mravenci rodu Atta.

„Tito živočichové pěstují ve svých mraveništích houbu, pro kterou snášejí vhodný substrát - malé zelené lístečky, které předtím ukousli z ovocných stromů. Plejí z ní také cizorodé houby a stříkají na celý porost antibiotika - tedy bakterie Pseudonocardia, které si kvůli tomu pěstují ve zvláštních prohlubních na hrudi,“ popisuje postupy mravenců ekoložka Ailleen Berasategui z Emor University v Atlantě. Vypěstovaná houba pak podle ní slouží jako potrava pro mravenčí larvy.

Zahrádka na korálovém útesu

Zahradníkem by se dala nazvat také malá rybka zvaná klaun špičatopruhý. Opečovává totiž porosty žahavých sasanek na dně korálových útesů Rudého moře, ve kterých sama bydlí.

Zvrací kočka po léku? Varovat v příbalovém letáku už můžete i vy

„Tato rybka žije se sasankou v dokonalé symbióze. Zatímco sasanka jí poskytuje bezpečný úkryt a chrání ji svými žahavými chapadly před predátory, rybka sasanku na oplátku zásobuje kyslíkem a to tak, že víří vodu v jejím bezprostředním okolí,“ popisuje výhodné spojenectví tvorů mořský biolog Joseph Szczebak z bristolské Roger Williams University.

Okysličit a vycídit

Bez toho by se sasance nevedlo ani trochu dobře. V noci, když ustane fotosyntéza, totiž hladina kyslíku na dně moře extrémně klesá. Husté porosty sasanek se kvůli tomu podle vědce začínají dusit.

Klauni ale své zahrádky opečovávají i jinými způsoby - poskytují sasankám dostatečné množství potravy a starají se o jejich čistotu. „Každý den dokonale vycídí porosty od veškerých zbytků a nečistot,“ uzavírá badatel Joseph Szczebak.

Dávno před člověkem

„Jak je vidět, zemědělská činnost není zdaleka jen výdobytkem dnešního člověka. Nejméně čtyřicet milionů let předtím, než začali rostliny pěstovat lidé, se zemědělstvím na naší planetě zabývaly zcela jiné živočišné druhy. Šlo především o hmyz,“ připomíná ekoložka Ailleen Berasategui.

Čtenáři Deníku rozhodli, kteří zvířecí parťáci jsou nejhezčí

I dnes se podle ní této činnosti věnuje kromě člověka ještě i 1800 různých druhů brouků, 330 termitů a nejméně 230 druhů mravenců. Většina z nich to dělá pro vlastní obživu.

Mravenci jsou dovednými „pastýři“ mšic

Jeden mravenec toho možná mnoho nezmůže. Ovšem jako člen svého inteligentního společenství dokáže stavět města, používat nástroje, válčit i zotročovat. Stejně jako lidé umí také farmařit.

Podle zoologa a dlouholetého pracovníka Správy Krkonošského národního parku Petra Milese zakládají mravenci celé kolonie stromových mšic. Ty pravidelně navštěvují, aby o ně pečovali, přeháněli je z jedné pastvy na druhou a chránili je před predátory. Na oplátku si za to od nich berou takzvanou medovici tedy sladké výměšky mšic. Ty ze mšic dojí stlačením jejich zadečků.

Čisticí salony i spiklenectví při lovu. Jak spolupracují zvířata?

„Natrávenou rostlinnou šťávu si pak navzájem předávají. Na kmenech stromů je možno dobře pozorovat, jak mravenci slézají dolů s plnými zadečky této sladké potravy a postupují ji dalším dělnicím, larvám a královnám do mraveniště,“ popsal postupy mravenců zoolog Petr Miles. Uvedl to ve svém článku v online magazínu Ekolist.cz.

Dokonalá souhra

Jiné dělnice, které jsou specializovány na lov, se zase zmocňují různého hmyzu a zotročují ho.

Při hledání vhodných kusů k zotročování navíc jednotliví mravenci spolupracují. Pokud jeden z nich odhalí, kde se nachází vhodná kořist či potrava, dovede k místu další členy svého společenství. Všechno má přitom naprosto pevný řád: objevitel potravy vede ostatní a dává pozor, aby ho stačili následovat.

Hraboš je závislý na sexu, vlaštovky posedlé dlouhým peřím. Jak milují zvířata?

Podle zoologa Petra Milese tak středně velké mraveniště, které obývá přibližně jeden milion jedinců, spotřebuje za jeden jediný rok přibližně osmadvacet kilogramů hmyzu a na dvě stovky litrů sladké medovice.